Litomyšl - Historie

koncem 11. století	Písemně doložená historie města, kníže Břetislav II. - na místě zřejmě staršího slavníkovského hradiště, zmiňovaného Kosmovou kronikou již k roku 981 - založil buď kostel, nebo benediktinský řádový dům.
polovina 12. století	Olomoucký biskup Zdík se přivádí řád premonstrátů, jejichž klášter stál v místech dnešního zámku a dostal jméno Hora olivetská. Jeho součástí byl i kostel sv. Klimenta, dříve dlouho považovaný za nejstarší kostel v Čechách. Klášter se stal důležitým střediskem kraje a pod ním vyrůstalo podél veřejné cesty u řeky Loučné sídliště.
1259	Král Přemysl Otakar II. udělil tomuto sídlišti městská privilegia a Litomyšl se stala poddanským městem.
1344	Současně se vznikem pražského arcibiskupství bylo v Litomyšli zřízeno biskupství.
1353	Litomyšlským biskupem se stal kancléř Karla IV. Jan II. ze Středy, muž s velkým kulturním rozhledem. Do Litomyšle uvedl v r. 1356 augustiniány, z jejichž tehdy postaveného klášterního kostela se později stal dnešní proboštský chrám.
1388	Od tohoto roku byl biskupem Jan IV. Železný, známý mj. jako odpůrce Husův.
1421	Husitská vojska se obrátila i proti Litomyšli. Město se vzdalo dobrovolně, ale o čtyři roky později jej zabralo radikálnější husitské křídlo a bojovalo se i o hradní návrší. Biskup Aleš z Březí uprchl a biskupství tak vypálením biskupských budov fakticky zaniklo.
1432	Litomyšl v držení rod Kostků z Postupic. Město za jejich vlády rozkvetlo.
Konec 15. století	V poslední čtvrtině 15. století se město stalo také důležitým centrem Jednoty bratrské. Sídlil zde biskup jednoty, její archiv a fungovala zde významná tiskárna. Na konci patnáctého století se město rozšiřovalo směrem k hradnímu návrší, kde vzniklo tzv. Nové nebo Horní město s vlastní samosprávou.
1547	Litomyšl byla Bohuši Kostkovi z Postupic zkonfiskována za účast v nezdařeném odboji proti Ferdinandovi I. O rok později byl obnoven zákaz Jednoty bratrské (která se na odboji - zejména postavou biskupa Jana Augusty - také podílela) a její členové museli opustit zemi.
1567	Pánem litomyšlského panství, tehdy jednoho z největších v zemi, stává Vratislav z Pernštejna, který zde o rok později nechal stavět renesanční zámek. Sídlo Kostků, vzniklé úpravou biskupských budov a zničené požárem (požáry ostatně sužovaly město po celou jeho historii), bylo zpustlé a zámek byl v podstatě novostavbou. Stal se jednou z nejkrásnějších renesančních staveb nejen na našem území, mimo jiné i díky překrásné sgrafitové výzdobě. Z Vratislavovy doby pochází i městský řád čistoty, zajímavý doklad o vzhledu města a péči o veřejnou hygienu. Vratislav z Pernštejna zasahoval tvrdě proti českým bratřím a v rekatolizaci po jeho smrti pokračovala i jeho žena Marie Manrique de Lara a dcera Polyxena.
1640	Poslední členka pernštejnského rodu Frebonie z Pernštejna povolala do Litomyšle, pustošené událostmi třicetileté války, řád piaristů. Piaristická kolej s kostelem a školy vyrostly v pozdějších letech na místě Horního města, zničeného dalším z požárů v roce 1635. Piaristé byli řádem vzdělávacím: ve školách, které stály původně na místě dnešního chrámu, začali učit už v roce 1644.
1680	Těžké roboty a další povinnosti, doléhající na poddané po třicetileté válce, spolu s pokračující rekatolizací vyústily ve velké selské povstání, jehož centrem se stalo právě okolí Litomyšle. Hlavní představitelé vzpoury byli popraveni.
1649	Majiteli panství Trautmannsdorfové, kteří se do tváře města vepsali zejména stavbou nového piaristického chrámu.
1722	Piaristický chrám dostavěn F. M. Kaňkou (podle projektu G. B. Alliprandiho). Kostel se stal symbolem vítězství protireformace a on i celé město byly v dalších letech svědky mnoha velkolepých církevních slavností.
18. století	Po celé století bojovalo město opět s požáry, (po Čechách prý se začalo říkat "hoří to jak Litomyšl") povodněmi i válečnými ztrátami. Katastrofální požár postihl město v roce 1775, povodeň v roce 1781 a opět velký požár roku 1814. Následkem požárů byly také časté přestavby měšťanských domů, které získávaly v první polovině 19. století převážně empírový ráz.
od roku 1758	Vládnou panství Valdštejnové-Vartenberkové, došlo k velkým stavebním úpravám na zámku a v jeho okolí. Na zámku vzniklo dodnes dochované divadlo a ochotnická představení byla oblíbenou zábavou i ve městě.
1824	V zámeckém pivovaru se narodil Bedřich Smetana.
1830	Na akademii filosofů vystoupil v roce jako zázračné dítě malý Bedřich Smetana.
1. polovina 19. století	Centrem duchovního života Litomyšle byly v piaristické školy a filosofický ústav, obnovený po odmlce v roce 1802. Působilo zde - v řadách pedagogů i studentů - mnoho významných osobností vědeckého i kulturního života.
1848	Dramaticky prožívala Litomyšl revoluční události roku. Už v březnu byla sestavena studentská legie a nedlouho nato měšťanská garda v čele s Josefem Buchtelem. Část studentů a městská garda bojovala v červnu v Praze a po porážce a především po říjnových střetech ve Vídni chystal Buchtele skutečné ozbrojené povstání. To bylo ovšem prozrazeno a Buchtele zatčen.
1849	Byl zrušen filosofický ústav.
1855	Zadlužené litomyšlské panství koupila v dražbě rodina Thurn-Taxisů. Panství se po politických a správních změnách, vynucených revolučními událostmi, stalo základem a město Litomyšl správním centrem nového okresu.
	Život ve městě po pádu Bachova absolutismu se opíral o četné spolky. Mnoho jejich činovníků se rekrutovalo z řad pedagogů už ne filosofického ústavu, ale reformovaného gymnázia, kde od padesátých let začali učit i světští učitelé. Mnoho významných osobností, zejména spisovatelů, bylo do Litomyšle přitahováno nejen školami, ale i známou Augustovou tiskárnou. Jako profesor gymnázia sem přijel i Alois Jirásek.
1891	Vzniklo městské muzeum, otevřena byla knihovna.
1905	Otevřena reprezentativní stavba Smetanova domu.
1923	Dostavěno nové gymnázium.
1924	Na dnešním Smetanově náměstí odhalen Štursův pomník Bedřicha Smetany.
1926	Byla otevřena městská obrazárna s díly J. Mařáka, A. Dvořáka i moderních umělců. Na její tradici navazuje dnešní znovuotevřená obrazárna v prostorách zámku. V první polovině 30. let byla Litomyšl dějištěm velkých výstav (o A. Jiráskovi, B. Němcové, B. Smetanovi), na kterých se výrazně podílel zdejší rodák Zdeněk Nejedlý.
1929	Dokončena stavba Průmyslové školy.
1. polovina 20. století	Během druhé světové války byla zlikvidována zdejší židovská obec. Poválečný odsun německého obyvatelstva změnil národnostní složení především přilehlých vesnic.
1949	V zámeckém areálu se konal, za velkého přispění Zdeňka Nejedlého, první ročník operního festivalu Smetanova Litomyšl. Ten se koná s přestávkami až dodnes, když od původního plánu přinášet posluchačům především Smetanovu hudbu upustil a je dnes festivalem s širokým dramaturgickým záběrem a velkým renomé a zároveň jednou z nejdůležitějších kulturních událostí ve městě.
1962	Zestátněný litomyšlský zámek se stal národní kulturní památkou, od sedmdesátých let 20. století byla opravována sgrafitová výzdoba. Velká oprava sem v těchto letech přivedla skupinu umělců v čele s Olbramem Zoubkem.
1974	Od tohoto roku probíhá i festival Mladá Smetanova Litomyšl, přehlídka hudebního mládí.
1974	Od tohoto roku probíhá i festival Mladá Smetanova Litomyšl, přehlídka hudebního mládí.
1994	V Litomyšli se konalo setkání sedmi středoevropských prezidentů
1996	Město navštívil španělský královský pár Juan Carlos s chotí Sofií.
1999	Výjimečnost celého zámeckého areálu byla potvrzena zápisem do seznamu světového dědictví UNESCO.
2000	Otevřeny byly tzv. Klášterní zahrady – místo v samém centru historického jádra, které bylo od roku 1948 násilným odchodem řádu Piaristů z Litomyšle uzavřené a zpustlé
2000	Za vzornou péči o památky byla Litomyšl vyhlášena Historickým městem roku 2000.
2003	V Litomyšli se konaly historicky první Hry Olympiády s Orbitem pro děti, kterých se zúčastnilo víc než 3 tisíce dětí z celé republiky.