Třebíč - Prohlídka města 2

Prohlídku zahájíme na ochozu městské věže (1) dominanty města ve výšce 35 metrů. Je odtud totiž vynikající výhled na celé historické jádro. Z věže se vydáme Hasskovou ulicí (2) na Karlovo náměstí (4), na jehož nároží jistě zaujme výrazná sgrafitová výzdoba tzv. Malovaného domu (3), v němž se nachází mimo jiné i výstavní galerie. Uprostřed náměstí mineme sousoší slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (5) a projdeme průchodem domu č. 18/11 na pěší lávku (6) přes řeku do židovské čtvrti (7). Kromě křivolakých uliček a průchodů navštívíme Zadní synagogu (8), kde je kromě expozice regionální židovské kultury také přesný model židovské čtvrti, jak vypadala v roce 1850. Poté vystoupáme k lesoparku Hrádek (9), kde je od mohyly Jana Žižky (10) nádherný výhled na historické město. Odtud je to už jenom co by kamenem dohodil na židovský hřbitov (11). Necelého půl kilometru je vzdálen další cíl našeho putování, bývalý benediktýnský klášter (12) z roku 1101. Součástí areálu, později přestavěného na zámek, je bazilika sv. Prokopa (12). Prohlídku baziliky můžeme rozšířit o návštěvu nedalekého Muzea Vysočiny (12) s expozicemi betlémů, historických dýmek, regionální historie a vltavínů. Zde také naše prohlídka končí.

Možná nevíte, že…

• Hned po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO.
• Když se k Třebíči blížila Žižkova vojska, opat kláštera nařídil, aby se veškeré cennosti řádu pečlivě zabalily do režného plátna a ukryly v labyrintu chodeb pod klášterem. Žižka ale jenom párkrát vystřelil a pokračoval s oddílem dál na východní Moravu a do Uher. I když protentokrát vyvázl třebíčský klášter bez úhony, nechal opat většinu pokladu ukrytou v podzemí. Po jeho smrti prý upadlo místo úkrytu v zapomnění, a tak poklad čeká dodnes na svého objevitele.