(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)
Město bylo na starších základech vystavěno po velkém požáru na konci 14. století. Řada renesančních a barokních měšťanských domů je dodnes sevřena obranným systémem rybníků. Gotický hrad byl přestavěn v renesančním stylu na konci 16. století.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)
Jednotlivé části hlavního města Čech, Malá Strana, Hradčany, Staré a Nové Město, byly budovány od 10. století. Kromě Pražského Hradu s katedrálou sv. Víta nebo Karlova mostu zde bylo postaveno množství kostelů a paláců, které dohromady tvoří velkolepý celek architektonického, uměleckého i duchovního bohatství.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)
Hradní a zámecký komplex s unikátním barokním divadlem, meandr řeky Vltavy, erbovní znak s pětilistou růží, středověké uličky a kamenné měštanské domy. To je Český Krumlov - kosmopolitní město s jedinečnou atmosférou.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994)
Poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému byl postaven na začátku 20. let 18. století. Je vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho a nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Je postaven ve tvaru pěticípé hvězdy a obklopen hřbitovem a ambitem.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995)
Již od konce 13. století je historie města Kutné Hory nerozlučně spjata s dolováním stříbrných rud. Historické jádro představuje architektonický skvost evropského významu. Pozdně gotický chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci přestavěná v duchu barokní gotiky, tvoří pomyslné vstupní brány do královského horního města.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996)
Knížata z Lichtenštejnu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park, kde se barokní a novogotická architektura zámků setkává s drobnými stavbami v romantickém duchu a s krajinou upravenou podle principů anglického krajinářství.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998)
Zámek stavěný na starších základech v 17. století představuje výjimečně zachovaný příklad středoevropského barokního sídla vysoké šlechty a s ním souvisejících zahrad: Podzámecká zahrada v přírodně krajinářské úpravě anglického typu a raně barokní libosad Květná zahrada.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998)
Holašovice jsou výjimečně dobře zachovaným příkladem tradiční středoevropské vesnice. Na středověkém půdorysu se tu dochovalo množství kvalitních venkovských staveb z 18. a 19. století ve stylu známém jako "jihočeské selské baroko".
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999)
Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámku vycházejícího z italských podnětů. Přes úpravy interiérů především na konci 18. století si zachoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochována je řada hospodářských budov a zahrada.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000)
Pamětní sloup, vztyčený v prvních letech 18. století, je výjimečným příkladem druhu památky velmi typického pro střední Evropu. Dosahuje výšky 35 m a je v charakteristickém stylu, známém jako "olomoucké baroko", vyzdoben množstvím soch vynikajícího moravského umělce Ondřeje Zahnera.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002)
Vila Tugendhat, postavená v letech 1929 - 1930 v Brně, představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl evropské periody architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Použití ocelového skeletu bez nosných zdí umožnilo architektovi vytvořit nový, neformální koncept otevřeného variabilního prostoru, spojeného s přírodním prostředím.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003)
Soubor židovské čtvrti a baziliky je unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do 20. století. Bazilika sv. Prokopa, původně část benediktinského kláštera z 13. století, byla při výstavbě ovlivněna vzory a vlivy přicházejícími ze západní Evropy.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2005)
Slovácký verbuňk patří mezi mužské tance skočného charakteru. Je tancem improvizovaným, který není vázán přesnými choreografickými pravidly. Jeho neodmyslitelnou součástí je předzpěv taneční písně. Vyskytuje se v jiihovýchodní části Moravy - v etnografické oblasti Slovácko. Vzhledem k jeho lokálním specifikům lze rozlišovat sedm regionálních typů. Verbuňk je součástí přirozených tanečních příležitostí (hody, zábavy), existuje však také v pódiové formě.