UNESCO památky
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)
Město bylo na starších základech vystavěno po velkém požáru na konci 14. století. Řada renesančních a barokních měšťanských domů je dodnes sevřena obranným systémem rybníků. Gotický hrad byl přestavěn v renesančním stylu na konci 16. století.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)
Hradní a zámecký komplex s unikátním barokním divadlem, meandr řeky Vltavy, erbovní znak s pětilistou růží, středověké uličky a kamenné měštanské domy. To je Český Krumlov - kosmopolitní město s jedinečnou atmosférou.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)
Jednotlivé části hlavního města Čech, Malá Strana, Hradčany, Staré a Nové Město, byly budovány od 10. století. Kromě Pražského Hradu s katedrálou sv. Víta nebo Karlova mostu zde bylo postaveno množství kostelů a paláců, které dohromady tvoří velkolepý celek architektonického, uměleckého i duchovního bohatství.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994)
Poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému byl postaven na začátku 20. let 18. století. Je vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho a nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Je postaven ve tvaru pěticípé hvězdy a obklopen hřbitovem a ambitem.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995)
Již od konce 13. století je historie města Kutné Hory nerozlučně spjata s dolováním stříbrných rud. Historické jádro představuje architektonický skvost evropského významu. Pozdně gotický chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci přestavěná v duchu barokní gotiky, tvoří pomyslné vstupní brány do královského horního města.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996)
Knížata z Lichtenštejnu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park, kde se barokní a novogotická architektura zámků setkává s drobnými stavbami v romantickém duchu a s krajinou upravenou podle principů anglického krajinářství.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998)
Holašovice jsou výjimečně dobře zachovaným příkladem tradiční středoevropské vesnice. Na středověkém půdorysu se tu dochovalo množství kvalitních venkovských staveb z 18. a 19. století ve stylu známém jako "jihočeské selské baroko".
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998)
Zámek stavěný na starších základech v 17. století představuje výjimečně zachovaný příklad středoevropského barokního sídla vysoké šlechty a s ním souvisejících zahrad: Podzámecká zahrada v přírodně krajinářské úpravě anglického typu a raně barokní libosad Květná zahrada.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999)
Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámku vycházejícího z italských podnětů. Přes úpravy interiérů především na konci 18. století si zachoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochována je řada hospodářských budov a zahrada.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000)
Pamětní sloup, vztyčený v prvních letech 18. století, je výjimečným příkladem druhu památky velmi typického pro střední Evropu. Dosahuje výšky 35 m a je v charakteristickém stylu, známém jako "olomoucké baroko", vyzdoben množstvím soch vynikajícího moravského umělce Ondřeje Zahnera.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002)
Vila Tugendhat, postavená v letech 1929 - 1930 v Brně, představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl evropské periody architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Použití ocelového skeletu bez nosných zdí umožnilo architektovi vytvořit nový, neformální koncept otevřeného variabilního prostoru, spojeného s přírodním prostředím.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003)
Soubor židovské čtvrti a baziliky je unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do 20. století. Bazilika sv. Prokopa, původně část benediktinského kláštera z 13. století, byla při výstavbě ovlivněna vzory a vlivy přicházejícími ze západní Evropy.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2019)
Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí horních měst. Dokládá obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě, konkrétně přínosem světově významných vynálezů a inovací v oblasti báňských a hutních technologií. Na české straně se jedná o hornické krajiny Jáchymov, Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Krupka, Mědník a Rudou věž smrti.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2019)
Kulturní krajina zahrnuje nejen hřebčín, ale okolní pastviny včetně uměle zbudovaných vodních kanálů a přímých komunikací lemovanými alejemi. Krajina je vynikajícím spojením díla přírody a člověka v zachovalé předindustriální podobě a reprezentuje významný fenomén lidské civilizace, kterým byl po staletí specializovaným chov ceremoniálních, reprezentativních koní. Hřebčín po staletí slouží k chovu tzv. starokladrubských běloušů, kteří představují celosvětově unikátní podobu barokního koně, který se nevyskytuje v žádném dalším hřebčíně světa.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2021)
Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Zdejší obrovské balvany a těžko dostupný terén znemožňovaly těžbu, proto se mohou bučiny pyšnit přirozeným vývojem bez zasahování člověka. Nejstarší stromy zde dožívají 350 let, podstatná část buků čítá stáří 100 let.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2021)
Trojice lázeňských měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně náleží celosvětově k 11 nejvýznamnějším lázeňským městům. Jedinečné jsou jak po stránce památkové, tak i balneologické. Lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují kasina, divadla a další kulturní zařízení a vše je začleněno do krajinného prostředí s vývěry minerálních pramenů, s parky, zahradami, promenádami a sportovišti.
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2023)
Památku tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku a historické centrum Žatce spolu s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. V krajině se nachází budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků. Lokalita svědčí o tradici dlouhé přes 700 let, která pokračuje dodnes.