Žďár nad Sázavou - Historie

Osada Žďár vznikla při cisterciáckém klášteře založeném Bočkem z Obřan roku 1252. O Žďáře jako městečku s poprvé zmiňuje listina z roku 1293.

Klášter se svým panstvím se dostal v roce 1588 pod pravomoc olomouckého biskupství, v r. 1606 byl zrušen a přešel přímo do vlastnictví kardinála Františka z Dietrichštejna. Ten roku 1607 povýšil městečko Žďár na město, udělil mu nová privilegia a nový znak. Dnešní podobu získal bývalý klášter při rozsáhlých přestavbách za opata Václava Vejmluvy. Přestavby provedené v duchu "barokní gotiky" navrhl Jan Blažej Santini Aichl. Roku 1784 byl klášter císařem Josefem II zrušen.

Ve druhé polovině 19.století se ve městě rychle rozvíjí národní život. Byly založeny první větší podniky, hlavně obuvnické a město získává železniční spojení. Dochází těž k prvním větším zásahům do městské zástavby. Na frontách I. světové války v letech 1914 - 1918 zahynula řada občanů města, kteří padli jako legionáři. Druhá světová válka silně postihla město v květnových dnech roku 1945. Bylo zničeno a poškozeno mnoho domů.

Po válce došlo k prudkému vzrůstu počtu obyvatel v souvislosti s výstavbou strojírenského závodu ŽĎAS. Vznikla nová sídliště a v sedmdesátých letech bylo takřka úplně přestaveno celé historické jádro města.

Dnes má město okolo 23 tisíc obyvatel, sestává se ze sedmi částí a přidružených obcí Stržanov, Veselíčko, Mělkovice a Radonín. Nejvíce pracovních příležitostí je zde v průmyslu, částečně v zemědělství a v soukromém podnikání.

S památkou UNESCO - chrámem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a jako východisko do nejkrásnější části Českomoravské Vysočiny je stále více navštěvovaným centrem turistiky. Jsou zde velké možnosti rekreačního kulturního vyžití, například každoročně pořádané Slavnosti jeřabin, folkový festival Horácký džbánek a místní aktivity výtvarné, hudební, dramatické a literární. Tyto aktivity probíhají jak v kulturních zařízeních města, tak v areálu zámku doktora Kinského, kde se nachází Muzeum knihy. Muzeum knihy patří svojí rozlohou mezi největší zařízení tohoto typu na světě.

1252	Boček z Obřan, zemský maršálek, moravský, pozval z Nepomuku cisterciácké mnichy k založení kláštera.
1300	Jindřich Řezbář, cisterciácký mnich, píše veršovanou latinskou kroniku Cronica domus Sarensis.
1466	Jiří z Poděbrad, český král, obnovuje klášter po jeho zničení husitskými vojsky.
1607	Olomoucký biskup, kardinál Dietrichštejn, povyšuje Žďár ve svém majetku na město.
1619	Vrchní Šimon Kratzer zahajuje výrobu v první vysoké železářské peci na Vysočině.
1639	Klášter a město se vrací do rukou cisterciáků.
1642	Ozbrojení měšťané bojují pod vedením cisterciáka Václava Hubáčka proti švédským vojskům.
1705	Václav Vejmluva je zvolen 47. opatem kláštera.
1735	Oslavy 500 let kláštera a 30 let Vejmluvova opatství, klášter patří mezi stavební a duchovní centra českých zemí.
1737	Po úmyslném založení požáru je klášter zničen.
1784	Opat Steinbach dosahuje po dalším požáru zrušení kláštera.
1824	Farář Matěj Josef Sychra začíná se záchranou a obnovou zelenohorského kostela.
1848	V domě č.p. 253 se u Jana Pluhaře skrýval novinář a spisovatel Karel Havlíček Borovský.
1866	Při srážce mezi rakouskými a pruskými vojsky byl u Žďáru raněn pozdější německý maršál a říšský prezident Paul von Hindenburg.
1928	Při návštěvě prezidenta Masaryka vzniká fotografie s děvčátkem, podklad pro jednu z nejslavnějších známek 1. republiky.
1938	Žďárský zámek navštívil anglický diplomat lord Runciman. V okruhu přátel rodiny Kinských byl informován o postoji vlastenecké české šlechty a české vlády k sudetoněmecké otázce.
1945	9. května bylo při náletu na ustupující německá vojska ruským letectvem zničeno mnoho domů.
1951	27. srpna byla zahájena výroba v novém velkém železářském podniku Žďas.
1994	Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého je zařazen do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.