koncem 11. století
|
Písemně
doložená historie města, kníže Břetislav II. - na místě zřejmě staršího
slavníkovského hradiště, zmiňovaného Kosmovou kronikou již k roku 981 -
založil buď kostel, nebo benediktinský řádový dům.
|
polovina 12. století
|
Olomoucký
biskup Zdík se přivádí řád premonstrátů, jejichž klášter stál v místech
dnešního zámku a dostal jméno Hora olivetská. Jeho součástí byl i kostel sv.
Klimenta, dříve dlouho považovaný za nejstarší kostel v Čechách. Klášter se
stal důležitým střediskem kraje a pod ním vyrůstalo podél veřejné cesty u
řeky Loučné sídliště.
|
1259
|
Král
Přemysl Otakar II. udělil tomuto sídlišti městská privilegia a Litomyšl se
stala poddanským městem.
|
1344
|
Současně
se vznikem pražského arcibiskupství bylo v Litomyšli zřízeno biskupství.
|
1353
|
Litomyšlským
biskupem se stal kancléř Karla IV. Jan II. ze Středy, muž s velkým kulturním
rozhledem. Do Litomyšle uvedl v r. 1356 augustiniány, z jejichž tehdy
postaveného klášterního kostela se později stal dnešní proboštský chrám.
|
1388
|
Od tohoto
roku byl biskupem Jan IV. Železný, známý mj. jako odpůrce Husův.
|
1421
|
Husitská
vojska se obrátila i proti Litomyšli. Město se vzdalo dobrovolně, ale o čtyři
roky později jej zabralo radikálnější husitské křídlo a bojovalo se i o
hradní návrší. Biskup Aleš z Březí uprchl a biskupství tak vypálením
biskupských budov fakticky zaniklo.
|
1432
|
Litomyšl
v držení rod Kostků z Postupic. Město za jejich vlády rozkvetlo.
|
Konec 15. století
|
V
poslední čtvrtině 15. století se město stalo také důležitým centrem Jednoty
bratrské. Sídlil zde biskup jednoty, její archiv a fungovala zde významná
tiskárna. Na konci patnáctého století se město rozšiřovalo směrem k hradnímu
návrší, kde vzniklo tzv. Nové nebo Horní město s vlastní samosprávou.
|
1547
|
Litomyšl
byla Bohuši Kostkovi z Postupic zkonfiskována za účast v nezdařeném odboji
proti Ferdinandovi I. O rok později byl obnoven zákaz Jednoty bratrské (která
se na odboji - zejména postavou biskupa Jana Augusty - také podílela) a její
členové museli opustit zemi.
|
1567
|
Pánem
litomyšlského panství, tehdy jednoho z největších v zemi, stává Vratislav z
Pernštejna, který zde o rok později nechal stavět renesanční zámek. Sídlo
Kostků, vzniklé úpravou biskupských budov a zničené požárem (požáry ostatně
sužovaly město po celou jeho historii), bylo zpustlé a zámek byl v podstatě
novostavbou. Stal se jednou z nejkrásnějších renesančních staveb nejen na
našem území, mimo jiné i díky překrásné sgrafitové výzdobě. Z Vratislavovy
doby pochází i městský řád čistoty, zajímavý doklad o vzhledu města a péči o
veřejnou hygienu. Vratislav z Pernštejna zasahoval tvrdě proti českým bratřím
a v rekatolizaci po jeho smrti pokračovala i jeho žena Marie Manrique de Lara
a dcera Polyxena.
|
1640
|
Poslední
členka pernštejnského rodu Frebonie z Pernštejna povolala do Litomyšle,
pustošené událostmi třicetileté války, řád piaristů. Piaristická kolej s
kostelem a školy vyrostly v pozdějších letech na místě Horního města,
zničeného dalším z požárů v roce 1635. Piaristé byli řádem vzdělávacím: ve
školách, které stály původně na místě dnešního chrámu, začali učit už v roce
1644.
|
1680
|
Těžké
roboty a další povinnosti, doléhající na poddané po třicetileté válce, spolu
s pokračující rekatolizací vyústily ve velké selské povstání, jehož centrem
se stalo právě okolí Litomyšle. Hlavní představitelé vzpoury byli popraveni.
|
1649
|
Majiteli
panství Trautmannsdorfové, kteří se do tváře města vepsali zejména stavbou
nového piaristického chrámu.
|
1722
|
Piaristický
chrám dostavěn F. M. Kaňkou (podle projektu G. B. Alliprandiho). Kostel se
stal symbolem vítězství protireformace a on i celé město byly v dalších
letech svědky mnoha velkolepých církevních slavností.
|
18. století
|
Po
celé století bojovalo město opět s požáry, (po Čechách prý se začalo
říkat "hoří to jak Litomyšl") povodněmi i válečnými ztrátami.
Katastrofální požár postihl město v roce 1775, povodeň v roce 1781 a opět
velký požár roku 1814. Následkem požárů byly také časté přestavby měšťanských
domů, které získávaly v první polovině 19. století převážně empírový ráz.
|
od roku 1758
|
Vládnou
panství Valdštejnové-Vartenberkové, došlo k velkým stavebním úpravám na zámku
a v jeho okolí. Na zámku vzniklo dodnes dochované divadlo a ochotnická
představení byla oblíbenou zábavou i ve městě.
|
1824
|
V
zámeckém pivovaru se narodil Bedřich Smetana.
|
1830
|
Na
akademii filosofů vystoupil v roce jako zázračné dítě malý Bedřich Smetana.
|
1. polovina 19. století
|
Centrem
duchovního života Litomyšle byly v piaristické školy a filosofický ústav,
obnovený po odmlce v roce 1802. Působilo zde - v řadách pedagogů i studentů -
mnoho významných osobností vědeckého i kulturního života.
|
1848
|
Dramaticky
prožívala Litomyšl revoluční události roku. Už v březnu byla sestavena
studentská legie a nedlouho nato měšťanská garda v čele s Josefem Buchtelem.
Část studentů a městská garda bojovala v červnu v Praze a po porážce a
především po říjnových střetech ve Vídni chystal Buchtele skutečné ozbrojené
povstání. To bylo ovšem prozrazeno a Buchtele zatčen.
|
1849
|
Byl
zrušen filosofický ústav.
|
1855
|
Zadlužené
litomyšlské panství koupila v dražbě rodina Thurn-Taxisů. Panství se po
politických a správních změnách, vynucených revolučními událostmi, stalo
základem a město Litomyšl správním centrem nového okresu.
|
|
Život
ve městě po pádu Bachova absolutismu se opíral o četné spolky. Mnoho jejich
činovníků se rekrutovalo z řad pedagogů už ne filosofického ústavu, ale
reformovaného gymnázia, kde od padesátých let začali učit i světští učitelé.
Mnoho významných osobností, zejména spisovatelů, bylo do Litomyšle
přitahováno nejen školami, ale i známou Augustovou tiskárnou. Jako profesor gymnázia
sem přijel i Alois Jirásek.
|
1891
|
Vzniklo
městské muzeum, otevřena byla knihovna.
|
1905
|
Otevřena
reprezentativní stavba Smetanova domu.
|
1923
|
Dostavěno nové gymnázium.
|
1924
|
Na
dnešním Smetanově náměstí odhalen Štursův pomník Bedřicha Smetany.
|
1926
|
Byla
otevřena městská obrazárna s díly J. Mařáka, A. Dvořáka i moderních umělců.
Na její tradici navazuje dnešní znovuotevřená obrazárna v prostorách zámku. V
první polovině 30. let byla Litomyšl dějištěm velkých výstav (o A. Jiráskovi,
B. Němcové, B. Smetanovi), na kterých se výrazně podílel zdejší rodák Zdeněk
Nejedlý.
|
1929
|
Dokončena stavba Průmyslové
školy.
|
1. polovina 20. století
|
Během
druhé světové války byla zlikvidována zdejší židovská obec. Poválečný odsun
německého obyvatelstva změnil národnostní složení především přilehlých
vesnic.
|
1949
|
V
zámeckém areálu se konal, za velkého přispění Zdeňka Nejedlého, první ročník
operního festivalu Smetanova Litomyšl. Ten se koná s přestávkami až dodnes,
když od původního plánu přinášet posluchačům především Smetanovu hudbu
upustil a je dnes festivalem s širokým dramaturgickým záběrem a velkým renomé
a zároveň jednou z nejdůležitějších kulturních událostí ve městě.
|
1962
|
Zestátněný
litomyšlský zámek se stal národní kulturní památkou, od sedmdesátých let 20.
století byla opravována sgrafitová výzdoba. Velká oprava sem v těchto letech
přivedla skupinu umělců v čele s Olbramem Zoubkem.
|
1974
|
Od
tohoto roku probíhá i festival Mladá Smetanova Litomyšl, přehlídka hudebního
mládí.
|
1974
|
Od
tohoto roku probíhá i festival Mladá Smetanova Litomyšl, přehlídka hudebního
mládí.
|
1994
|
V Litomyšli
se konalo setkání sedmi středoevropských prezidentů
|
1996
|
Město
navštívil španělský královský pár Juan Carlos s chotí Sofií.
|
1999
|
Výjimečnost
celého zámeckého areálu byla potvrzena zápisem do seznamu světového dědictví
UNESCO.
|
2000
|
Otevřeny
byly tzv. Klášterní zahrady – místo v samém centru historického jádra,
které bylo od roku 1948 násilným odchodem řádu Piaristů z Litomyšle
uzavřené a zpustlé
|
2000
|
Za vzornou péči o památky byla Litomyšl vyhlášena
Historickým městem roku 2000.
|
2003
|
V Litomyšli
se konaly historicky první Hry Olympiády s Orbitem pro děti, kterých se
zúčastnilo víc než 3 tisíce dětí z celé republiky.
|