Pražský Hrad

Česká republika letos slaví dvacáté výročí od zapsání prvních památek na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Přijeďte a objevte 12 skutečných „světových klenotů“.

Praha historická

Ne nadarmo se o Praze se říká, že je jedním z nejkrásnějších měst světa, které má své neopakovatelné kouzlo. A jak by také ne, když je opředeno řadou bájí, pověstí a historek tradujících se po staletí. Naleznete tu výjimečné památky všech stavebních slohů, za vidění stojí Staronová synagoga, Anežský klášter, Pražský hrad včetně katedrály sv. Víta. V letní turistické sezóně vás určitě nadchnou volně přístupné zahrady Pražského hradu. Nezapomeňte zavítat také do některé staropražské hospůdky a hrdlo svlažit žejdlíkem vynikajícího českého piva.

Brno funkcionalistické

Vila Tugendhat, perla světové funkcionalistické architektury, je od letošního února po rozsáhlé rekonstrukci opět jedním z hlavních turistických cílů města Brna. Mimo hlavní obytné prostory si tu budete moci prohlédnout zcela unikátní technické podlaží se strojovnou vzduchotechniky, „antimolovou místnost na kožichy“ i byty služebnictva. Celkovou revitalizací prošla také přilehlá zahrada, odkud je zajímavý pohled na město, které vám nabídne mnoho dalších turistických atraktivit.

Olomouc církevní

Zvláště vyznavačům církevní turistiky doporučujeme návštěvu Olomouce, kde můžete mimo jiné vidět Sloup Nejsvětější Trojice. Jedná se o výjimečné dílo v kontextu  evropské barokní architektonické a sochařské tvorby. Unikátní je výškou, výzdobou a také z hlediska kombinace materiálů. Část sochařské výzdoby je z kamene a část ze zlacené mědi. Uvnitř sloupu je ukryta malá kaple. Věřte, že až budete stát před touto památkou a na vlastní oči obdivovat její monumentalitu, bude se vám tajit dech.

Český Krumlov pohádkový

V tomto nevelkém městě na jihu Čech se budete cítit jako v pohádce. Rozsáhlý zámecký komplex a jedinečná středověká městská zástavba vám umožní toulat se uličkami s romantickými zákoutími, kde naleznete mnoho galerií a hospůdek. V zámeckém parku uvidíte divadelní raritu - otáčivé hlediště. Možná se necháte zlákat k projížďce na voru po řece Vltavě. Ta se klikatí pod hradbami města a z její hladiny získáte zcela nový pohled na město.

Holašovice selské

Kdo má vztah k venkovu, při návštěvě České republiky nesmí vynechat vesnici Holašovice ležící v malebné krajině jižních Čech 18 kilometrů od Českých Budějovic. Na prostorné obdélníkové návsi uvidíte 23 památkově chráněných středověkých usedlostí s celkem 120 budovami, které jsou propojeny ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy. Představují nejvýznamnější památku takzvaného „selského baroka“. Když sem zavítáte ve dnech 20. – 22. července, budou se tu konat tradiční selské slavnosti, které vás svou atmosférou zavedou o několik století zpět.

Kroměříž zahradnická

Město nazývané Hanáckými Aténami vám nabídne mnoho zajímavostí na malé rozloze. Největší atraktivitou je Arcibiskupský zámek s přilehlou Květnou zahradou. Nevídaná krása barevných kombinací květů vás přesvědčí o tom, že zahradnictví není jenom krásné řemeslo, ale že může být i významným uměním. Ve dnech 3. až 6. květnase na zámku uskuteční tradiční Stavovské dny, kdy prohlídky historických sálů zpestří hasiči, myslivci, vojáci a poví vám o kroměřížském zámku to, co se jindy nedozvíte!

Kutná Hora stříbrná

Díky těžbě stříbra a ražbě mincí bylo město od pradávna nazýváno stříbrnou pokladnicí českého království. Městu vévodí chrám zasvěcený patronce horníků, sv. Barboře. Jeho stavba trvala více než 500 let. Když navštívíte České muzeum stříbra, dozvíte se mnoho zajímavého a navíc se alespoň na chvíli můžete vžít do role permoníka.

Lednicko-valtický areál romantický

Území areálu bylo po staletí spojeno s rodem Lichtenštejnů, kteří bohatství investovali do tvorby této kulturní krajiny. V zámcích Valtice a Lednice si můžete prohlédnout honosné interiéry a projít se rozsáhlými parky. Určitě budete nadšeni i romantickým výletem na kole k méně okázalým objektům, jako je například Chrám Tří Grácií, Janův hrad nebo Obelisk.

Valtice skrývají poklad ve svých sklepích dodnes v podobě Salónu vín, nejlepších vín České republiky. V Lednici se koná mezinárodní soutěž ledových a slámových vín.

Litomyšl hudební

Dominantou města je renesanční zámek s více než osmi sty sgrafity. Když si tento klenot prohlédnete, pak vás jistě k procházce zlákají historické uličky zakončené v Klášterních zahradách. Tam si můžete odpočinout a zavzpomínat na místního rodáka, předního českého skladatele Bedřicha Smetanu, na jehož počest se tu každoročně koná mezinárodní hudební festival.

Telč malebná

Město si určitě zamilujete už při prohlídce centra. Měšťanské domy tu vznikaly podle jednotného plánu, takže jejich podloubí i průčelí tvoří nádherný jednotný celek. Také prohlídka renesančního zámku s přilehlým parkem vám přichystá nezapomenutelné zážitky. Telč leží v jihozápadním cípu Moravy, na půl cesty mezi Prahou a Vídní a rozhodně by neměla uniknout vaší pozornosti při návštěvě České republiky.

Třebíč tajuplná

V Třebíči se dochovalo unikátní bývalé židovské ghetto, které kdysi patřilo k významným střediskům židovské kultury na Moravě. Atmosféru města nejlépe poznáte, projdete-li se křivolakými uličkami s tajemnými průchody a zákoutími. Další cennou památkou města je trojlodní bazilika sv. Prokopa, která je jedinečnou ukázkou stavby románského a gotického slohu.

Žďár nad Sázavou santinovský

Ke skutečným klenotům města i celé České republiky patří poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, jehož autorem je jeden z největších architektů českého baroka Jan Blažej Santini-Aichel. Tento objekt vynikne především při pohledu z ptačí perspektivy. Chrámové zdi kolem areálu vykreslují deseticípou hvězdu, zatímco samotný kostel je vystavěn ve tvaru hvězdy pěticípé. Další historické objekty, ale i moderní stavby současné architektury můžete obdivovat, když se vydáte po Santiniho cyklotrase nádhernou krajinou Českomoravské vysočiny.

Pražský hrad je dominanta našeho hlavního města, nejvýznamnější památka a také prý největší hradní komplex na světě. Pražský hrad je prostě unikát. Je to místo, odkud celá staletí vládla knížata, králové i prezidenti a kam vedou kroky všech návštěvníků Prahy, protože tenhle hrad prostě musíte vidět! Většina turistů navštíví jen známá a významná místa opředená superlativy. Jsou tu ale i zákoutí, kam moc lidí nezavítá, a přece stojí za to si je projít.

Masarykova vyhlídka

Tu najdete poblíž prezidentovy vily ve svahu nad Horním Jelením příkopem. Byla vystavěna v letech 1922-4 podle návrhu architekta Josipa Plečnika. Je z ní netušený výhled na chrám sv. Víta, Arcibiskupský palác a další památky Pražského hradu. Protože minulý režim nebyl nakloněn ničemu, co by jen trochu připomínalo osobu našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, byla tahle vyhlídka na dlouho zapomenuta. Proto musela být v 90. letech minulého století kompletně zrestaurována.

Jelení příkop

Je to přírodní rokle v areálu Pražského hradu. Má rozlohu osm hektarů a protéká jí potok Brusnice. V současné době je příkop rozdělen na dvě části – horní a dolní. Původně rokle sloužila jen jako obranná bariéra, ale za vlády Rudolfa II. sem byla nasazena vysoká zvěř. Ta byla lovena pro zábavu i do hradní kuchyně. Odtud název „Jelení příkop“.

V 17. století byla na horním konci rokle vystavěna jízdárna. K té vedl Prašný most, který spojoval královské zahrady s ostatními objekty hradu. Za Marie Terezie byl most nahrazen valem a příkop se tak rozdělil na horní a dolní část. Koncem minulého století byl do valu zbudován tunel a tak se zase zpřístupnily obě části příkopu veřejnosti.

V Horním Jelením příkopu na dně naleznete rozlehlou louku, umělou jeskyni a bývalý domeček medvědáře (medvědárium zde nechal vybudovat T. G. Masaryk pro medvědy, které dostal darem od ruských legionářů). Dolní Jelení příkop je rozsáhlý lesopark, kam se dá utéct před turistickým ruchem Pražského hradu.

Nový svět

Tahle část pražských Hradčan se nachází poblíž někdejších severozápadních hradeb a je to vlastně bývalé hradčanské předměstí. Malebné místo s křivolakými uličkami a malými domečky vzniklo v polovině 14. století. Celá oblast je stranou od hlavního tahu turistických tras, naleznete tu i tenisové kurty a dětské hřiště. Své útočiště zde našlo i několik osobností české kultury. Významný český malíř Miloš Kurovský, který si zde zřídil tak zvanou Galerii za oknem, kde nechával kolemjdoucím nahlédnout do své umělecké dílny a pokochat se jeho díly. Jinak v době komunismu v Čechách vystavovat nesměl. V bývalé katovně bydlel až do své smrti režisér Karel Kachyňa.

Svůj domeček zde vlastnili i manželé Švankmajerovi, významní čeští surrealističtí výtvarníci. Vytvořili spolu mnoho animovaných filmů, známých a oceněných u nás i v zahraničí. Dnes už žije pouze Jan Švankmajer a po smrti své ženy v přízemí svého domu zřídil surrealistickou galerii Gambra.

Úvoz

Tato komunikace patří k nejstarším a nejzajímavějším v Praze. Spojuje Pohořelec a Nerudovu ulici. Pokud se touhle sráznou ulicí vydáte, vyhnete se turistickému provozu a odměnou vám bude výhled do rozsáhlé Strahovské zahrady a na Petřín. Druhou stranu pak lemují pozoruhodné historické domy. Na průčelích těchto budov se dochovalo i velké množství domovních znamení. Na horním konci Úvozu naleznete budovu s průčelím připomínajícím kostel, která je přestavěna na hotel. Ale věřící si mohou oddechnout, budova nikdy nebyla sakrální, je to bývalý špitál sv. Alžběty a sv. Norberta.

Komunikace svůj název Úvoz získala až v roce 1870. Nejdřív se jí říkalo Strahovská cesta a později Hluboká cesta – tento název se asi nejvíc blíží tehdejší terénní situaci. Do svahu se opravdu hluboce zařezával úvoz a při prudkých deštích se ulicí valily splašky a výkaly, což značně ztrpčovalo život místním obyvatelům. Až v 17. století se dočkali zvýšení ulice a vybudování stoky pod ní.

Tahle ulice s tajuplnou atmosférou se může pyšnit tím, že tu bydlelo několik významných osobností české kultury. Asi nejzajímavějším domem Úvozu je dům U Kamenného sloupu nebo také U Slunce a Měsíce – můžete si vybrat. Nad portálem domu jsou dvě alegorické busty Slunce a Měsíce a v úrovni druhého patra se tyčí „kamenný“ sloup (ve skutečnosti je jen štukový, vyztužený dřevěným trámem, ale komu to vadí…), zakončený dřevěnou soškou Panenky Marie.

Na počátku 20. století se majitelkami domu staly sestry Marie a Zdeňka Kalašovy. Dvě vzdělané a uměnímilovné dámy, které zde hostily významné literární osobnosti té doby, jako byl Vrchlický nebo Zeyer. Bydlení v takovém historickém domě bylo sice romantické, ale přinášelo i svá úskalí. Obydlí to bylo sychravé, tmavé a nevytopitelné. Své o tom věděl i poslední slavný nájemník, významný český fotograf Josef Sudek. Nyní je v přízemí domu galerie věnovaná právě jemu.

Jánský vršek a Vlašská ulice

Ulice Jánský vršek spojuje Vlašskou a Nerudovu ulici a měří asi 150 metrů. Dnes je to pouhá spojnice několika ulic na Hradčanech a Malé Straně. V dřívějších dobách však šlo o samostatnou enklávu. Jánský vršek dostal své jméno od kostela sv. Jana Křtitele, který stával už v roce 1141 v malé vesnici Obora. Ta se na tomto místě rozprostírala. Těsně pod Nerudovou ulicí začíná ulička Jánský vršek krkolomným schodištěm a ústí do Vlašské ulice. V domě U Osla najdete muzeum alchymie, které je zasvěcené magistru Kellymu, nejslovutnějšímu alchymistovi rudolfínské doby. Ten prý ve věži domu U Osla opravdu bydlel.

V místech, kde Jánský vršek ústí do Vlašské ulice, stojí na protější straně nádherný klasicistní dům, který se jeho tvůrcům povedlo začlenit do historické architektury opravdu nenásilně a vkusně. V tomhle domě pro změnu najdete muzeum KGB a hned vedle je krámek s magickými předměty. Jinak je téměř celá ulice vystavěna v barokním stylu. Svůj název získala v 17. století díky Vlašským a Italským zedníkům a polírům, kteří se zde hojně usazovali. Většina paláců a domů na hradě je jejich dílo. Najdete tu i Lobkovický palác a Valašský špitál s kaplí Panny Marie. A jen tak pro zajímavost, v táhle ulici prý sídlí nejvíc firem v republice. I tahle cesta leží stranou od hlavního tahu turistů.

Branická skála - Dobeška

Z Branické skály se nabízí krásný pohled přes Podolí na Barrandov a Barrandovský most, dále je vidět Smíchov, Pražský hrad s historickou částí města, centrum a Vyšehrad. Rozhlednička nad srázem je dílem architekta a herce Davida Vávry, který ji vybudoval v lesoparku nedaleko své domovské scény - divadla Sklep v kulturním centru „Na Dobešce“. Lesopark, chráněná přírodní památka, je součástí Braníku v městské části Prahy 4. Na Dobešku Vás dopraví autobus Pražské integrované dopravy od stanice metra Budějovická nebo od tramvajové zastávky Dvorce.

Vyšehrad

Vyšehrad je historické opevnění na skále nad pravým břehem řeky Vltavy, ke kterému se váže mnoho bájí a pověstí. Díky své dostupnosti z trasy metra C je Vyšehrad hojně navštěvovaný. Zavítat sem můžete za účelem odpočinku, poznávání historie, sportu i společenského dění. Navíc budete odměněni úžasným výhledem na Prahu. Pokaždé, když tam vyrazíte, můžete objevovat nová a nová překvapení, tolik jich Vyšehrad skrývá…

Parukářka

Rozlehlý park v centru Prahy je oblíbené místo, kam si lidé chodí odpočinout od ruchu velkoměsta. Nabízí se odtud krásný výhled na centrum a detailní pohled na Žižkovskou vysílací věž. Milovníci lezení si tu oblíbili horolezeckou stěnu, v parku je také příjemná hospůdka a musicbar. Na Parukářku se dostanete nejlépe tramvají z Flóry nebo z Hlavního nádraží.

Riegrovy sady

Velký park o rozloze asi 11 hektarů ležící v centru Prahy na Vinohradech. Je to sem blízko z Václavského náměstí, Náměstí míru, Žižkova i Vršovic. Rozsáhlé travnaté plochy v srdci metropole lákají k odpočinku a relaxaci. V parku je dětské hřiště, sportovní stadion TJ Bohemians a sportoviště Sokolu Vinohrady. V těsné blízkosti známé zahradní restaurace Zahrádky se nachází vyhlídka na Pražský hrad a Malou stranu. Bývalá rozhledna, přezdívaná Mlékárna, byla zrekonstruována a dnes slouží jako kavárna.

Pražský hrad

Historicky významné místo se spoustou památek, které nechal vybudovat král Karel IV. Zahrady a prostory Pražského hradu nabízejí takové pohledy na metropoli, které berou dech. Na Pražském hradě máte také možnost navštívit muzeum hraček, každoroční vinobraní, Shakespearovské slavnosti či cyklistický závod Pražské schody. Pražská hromadná doprava Vás tam doveze tramvají od stanice metra Malostranská. Komu nevadí pohyb, tak si může vyšlápnout po Starých zámeckých schodech. I odtud je na Prahu překrásný výhled.

Letenské sady

Kopec, na kterém kdysi stával Stalinův pomník, leží severně od centra Prahy. Na místě Stalinovy sochy je dnes metronom a právě odtud je úžasný výhled na centrum Prahy. Za návštěvu určitě stojí nedaleké Technické muzeum a stadion fotbalové Sparty. Oblíbeným místem je rozlehlá Letenská pláň s dětskými hřišti, cyklostezkou i velkým prostranstvím ke sportování. Na Letnou se dostanete tramvají ze stanice metra Vltavská nebo pěšky po schodech od Čechova mostu.

Od 21. do 23. prosince bude držet Česko státní smutek na počest zesnulého prvního prezidenta České republiky Václava Havla. Omezen bude provoz na Pražském hradě, zavřená zůstanou některá kasina. Zrušeny byly vánoční koncerty České filharmonie. Divadla přistupují k rušení svých představení individuálně. Žádné další dopady by neměli zahraniční turisté pocítit.

Změny v provozu Pražského hradu

Už máte dost muzeí, hradů a zámků a gastronomických zážitků jste se také přejedli? Máme pro vás tip na zážitek zcela netradiční! Najděte si nejbližší sportovní letiště a podívejte se na Čechy se shora. Uvidíte, že nebudete litovat.

V nabídce je několik tras

Ve Středních Čechách se můžete proletět z Prahy nad Karlštejnem. Startuje se na letišti v Letňanech. Během letu spatříte již zmíněný Karlštejn, ale třeba i soutok Vltavy a Berounky, Velkou a Malou Ameriku a zámek Průhonice s jeho proslulým rozlehlým parkem. Trasa je dlouhá 120 km a trvá 40 minut. Nejdelším, hodinovým, letem nabídky je trasa z Prahy na Bezděz, která je dlouhá 150 km. Co všechno uvidíte? Zámek Mělník a soutok Labe s Vltavou.

Dále pak hrad Kokořín, patřící mezi prokleté hrady, které již nesmějí být podle císaře Ferdinanda opravovány.Uvidíte i hrad Houska, jež byl postaven v letech 1270-1280 Přemyslem Otakarem II. V neposlední řadě spatříte i Máchovo jezero pojmenované podle našeho nejvýznamnějšího romantického básníka a hrad Bezděz, z něhož právě Máchův „smutný vězeň“ volal: „ Hynku, Viléme, Jarmilo!“ Hrad Bezděz je opředen mnoha tajemstvími. Další čtyřicetiminutový let je nad historickým centrem Prahy. Karlův most, Pražský hrad, Žižkovská věž a další památky naší stověžaté matky měst – to vše z pohledu, který se nenaskytne každý den! A pokud by vám však tato nabídka nevyhovovala, můžete si zvolit vlastní trasu nebo si nechat doporučit zajímavosti od samotných pilotů.

I Morava má co nabídnout

Vyhlídkový let nad Brnem vám nabídne zámek Židlochovice, Mušovská jezera, Pálavu, Mikulov, Lednicko-Valtický areál a vinice jižní Moravy. Pohled na překrásnou moravskou krajinu opravdu stojí za to. Trasa je dlouhá 120 km a trvá 40 až 50 minut. Nejžádanější trasou na Ostravsku je vyhlídkový let nad Beskydy. Ostravu a Porubu z ptačí perspektivy – proč ne? Při té příležitosti se vám otevře i pohled na Kunčice, Žermanickou přehradu, pohoří Beskydy, Lysou Horu, Frýdlant nad Ostravicí, Čeladnou, Hukvaldy a Štramberk. Toto je jen malý výčet možností, kam si můžete zaletět. Podobné zážitky s výlety „do nebe“ nabízejí i města Hradec Králové nebo České Budějovice. A pro opravdové fajnšmekry jsou připraveny romantické výlety k oblakům bez cíle nebo lety v noci. Romantika i adrenalin jsou zaručeny!

Láska v barokním stylu na Malé Straně

Toulkám po Karlově mostě a Malé Straně dodá pořádnou porci romantiky návštěva Kampy, nejkrásnějšího pražského ostrova. Nejhezčím místem jsou Pražské Benátky, domy lemující kanál Čertovky, která Kampu odděluje od Malé Strany. Máte-li rádi vyhlídkové plavby, můžete si ostrov i s jeho pozoruhodným okolím prohlédnout z výletní lodi, pokud dáváte přednost procházkám po souši, můžete se na Čertovku podívat z několika můstků; spatříte například veliké mlýnské kolo Velkopřevorského mlýna, který zde stával už kolem roku 1400. A nezapomeňte si dát něco na zub v některé z řady zdejších hospůdek, restaurací, kaváren či cukráren, které nabízejí speciality české i světové kuchyně.

V centru Malé Strany na Malostranském náměstí si prohlédněte kostel sv. Mikuláše s impozantní kopulí a zvonicí. Bývá označován za nejkrásnější pražský barokní chrám a jednu z nejcennějších barokních staveb Evropy. Další skvost objevíte jen pár kroků odtud, v Karmelitské ulici. Terasová barokní zahrada, která se rozkládá na příkrém svahu Petřína za Vrtbovským palácem v Karmelitské ulici, patřila už v době svého vzniku k chloubám Prahy – a navíc je to ráj všech milenců. 

Přes Petřín za diamantovou láskou do Lorety

O pražském Petřínu se říká, že je to místo zamilovaných, přímo stvořené pro romantické vycházky ve dvou. Poznáte ho už zdálky, už víc než sto let jeho vrcholek korunuje 60 metrů vysoká rozhledna. Až na vrchol Petřína vás doveze pozemní lanovka z Újezdu, ale můžete také jít vyhlídkovou cestou k restauraci Nebozízek a pak průchodem Hladovou zdí pokračovat vzhůru do kopce až k cíli. Rozhledna byla postavena roku 1891 jako volná kopie pařížské Eiffelovky; kdo se chce podívat až na horní ochoz, musí vyšlapat 299 schodů. Méně námahy a více zábavy nabízí nejslavnější a nejstarší české zrcadlové bludiště, které zvenčí připomíná miniaturní hrad. Spoustu legrace s partnerem si zaručeně užijete v sále žertovných křivých zrcadel.

Po úbočí Petřína se pak vydejte na romantickou procházku směrem k Pražskému hradu. Cestou nezapomeňte navštívit Loretu, pozoruhodný barokní areál se Svatou chýší obestavěnou ambity, kostelem Narození Páně a věží se světoznámou zvonkohrou. Jedním z nejobdivovanějších míst areálu je klenotnice s loretánským pokladem, souborem přibližně tří set vynikajících uměleckých děl, pocházejících většinou z poutnických darů. Největší cenností je diamantová monstrance Pražské slunce, kterou na sklonku 17. století vyrobili vídeňští zlatníci. Monstranci zdobí 6 222 diamantů, které k sňatku dostala od svého třetího, o pětatřicet let mladšího manžela hraběnka Ludmila Kolovratová; v závěti uvedla, že z nich má být vyrobena monstrance pro Loretu. I takovou podobu může mít láska.

Láska královská

Od Lorety vám chybí jen pár set metrů, než dojdete k Pražskému hradu. Areál na ploše téměř 70 000 metrů čtverečních je podle Guinessovy knihy rekordů největším souvislým hradním komplexem na světě a společně s historickým centrem Prahy je zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dominantou Pražského hradu je gotická katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, prohlédnout si můžete také majestátní budovy kolem tří nádvoří, Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, baziliku sv. Jiří a Jiřský klášter, v němž sídlí část Národní galerie, Zlatou uličku a další místa. Návštěvu Pražského hradu vám zpříjemní procházka zahradami, které jsou volně přístupné a najdete v nich celou řadu dalších zajímavostí, například letohrádek královny Anny zvaný Belveder. I u jeho zrodu stála láska – údajně nejkrásnější renesanční stavbu severně od Alp nechal v polovině 16. století postavit Ferdinand I. pro svou milovanou manželku Annu.

Před letohrádkem si povšimněte Zpívající fontány, nejstarší dochované fontány v Praze a zároveň fascinujícího díla zvonařského mistra Tomáše Jaroše, který měl svou dílnu ve věži Mihulka. Pokud chcete fontánu slyšet zpívat, nestačí stát a poslouchat. Musíte se skrčit pod širokou, bohatě zdobenou bronzovou mísu a přiložit ucho téměř až ke stěně. Rytmický zvuk dopadajících kapek skutečně zní jako vzdálená hudba, ba dokonce se říká, že kdo v té hudbě uslyší svatební zvony, do roka bude mít svatbu. Tak schválně, budou zvonit i vám?

Jeho veličenstvo Pražský hrad vás vítá

Pražský hrad, to jsou majestátní budovy kolem tří nádvoří, Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří a Jiřský klášter, v němž sídlí část Národní galerie, romantická Zlatá ulička, věže Mihulka a Daliborka, jízdárna, míčovna a další pozoruhodná místa. Návštěvu Pražského hradu vám zpříjemní procházka zahrad, v nichž najdete celou řadu dalších zajímavostí, například letohrádek královny Anny zvaný Belveder, Míčovnu či někdejší Lví dvůr císaře Rudolfa II. Ze zahrad na jižní straně areálu – Rajské, Na Valech a Hartigovské – se otvírá kouzelný pohled na historické centrum města a malostranské palácové zahrady. A samozřejmě nesmíme zapomenout na dominantu Pražského hradu, jejíž věže vás přivítají už z dálky – katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty.

Po stopách korunovačních klenotů

Do tajné síně, v níž jsou korunovační klenoty uloženy, se běžní smrtelníci nedostanou, ale existuje místo, kde si je můžete prohlédnout zblízka a do nejmenších podrobností. Tím místem je Karlštejn, hrad nad řekou Berounkou, který ve 14. století založil český král a římský císař Karel IV. právě k uložení korunovačních klenotů a svatých relikvií. Prohlídkové okruhy vás provedou Císařským palácem, Pokladnicí a Klenotnicí – právě tady je k vidění replika Svatováclavské koruny. Nenechte si ujít ani prohlídku Velké věže s kaplí sv. Kříže. Unikátní výzdoba ze zlata a vzácných kamenů, doplněná 129 deskovými obrazy Mistra Theodorika z druhé poloviny 14. století, nemá v Evropě konkurenci.

Chcete-li vidět podobně vzácný klenot jako jsou korunovační klenoty, ba dokonce ještě mnohem úctyhodnějších rozměrů, musíte se vydat na hrad a zámek v Bečově nad Teplou. Pod podlahou hradní kaple byla roku 1985 objevena nesmírně vzácná románská ostatková schránka, takzvaný relikviář svatého Maura. Předmět, který patří svým skvělým uměleckořemeslným zpracováním ke světovým unikátům, byl vyroben zřejmě počátkem 13. století v belgickém Florennes. S relikviářem vás seznámí samostatný prohlídkový okruh, jehož vyvrcholením je prohlídka vzácného originálu v trezorové místnosti.

České poklady pod značkou UNESCO

Když je řeč o klenotech, patří mezi ně i další hrady a zámky, zapsané na Seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. V Česku jich najdete hned několik. Pokud navštívíte hrad a zámek v Českém Krumlově, nenechte si ujít prohlídku vzácného barokního divadla. Bylo slavnostně otevřeno roku 1766 a dochovalo se v původním stavu včetně jevištní techniky, kulis, kostýmů a dekorací.

Mezi památky UNESCO bylo zapsáno také město Telč. Překrásné náměstí Zachariáše z Hradce, lemované měšťanskými domy s podloubím a zdobenými štíty, má neopakovatelnou pohádkovou atmosféru. Na západním konci náměstí se nachází pozoruhodný zámek, označovaný za klenot renesanční architektury. Prohlídka vás zavede do reprezentačních sálů s dochovanými sklípkovými klenbami, kazetovými stropy a původní dekorativní výzdobou.

Milovníci renesance si užijí i na zámku s arkádovým nádvořím v Litomyšli. Jeho zdi i komíny pokrývá sgrafitová výzdoba s osmi tisíci psaníčky, považovaná za jednu z nejkrásnějších ve střední Evropě. I tady se dochovalo vzácné zámecké divadlo s jedinečným souborem jevištních dekorací a kulis, za trochu námahy stojí i výstup na zámeckou věž a naopak setup do hlubokého tajemného podzemí. Mezi památkami UNESCO má své místo i arcibiskupský zámek v Kroměříži s Podzámeckou a Květnou zahradou.

Barokní zámek ve Valticích, novogotický zámek v Lednici, umělá zřícenina Janohrad a lovecký letohrádek Rendez-vous v podobě římského vítězného oblouku – to jsou hlavní lákadla Lednicko-valtického areálu. Oblast, jíž se přezdívá Zahrada Evropy, byla na seznam UNESCO zapsána jako nejrozsáhlejší koncepčně upravená krajina na světě.

Nejpohádkovější hrady a zámky v Česku

V anketách o nejkrásnější české hrady a zámky ovšem pravidelně bodují jiná místa než obletované památky UNESCO. Přední místa pravidelně obsazuje hrad Bouzov. Přestože mu současnou podobu vtiskl řád německých rytířů až na přelomu 19. a 20. století, pro řadu návštěvníků vzorem pro to, jak by měl vypadat správný pohádkový hrad. Není divu, že ho milují i filmaři a Bouzov se objevil v řadě filmových pohádek.

Jako sídlo z pohádky vypadá zámek Hradec nad Moravicí s empírovým Bílým zámkem, pseudogotickým Červeným zámkem a Bílou věží, obklopený rozsáhlým parkem. Prohlídka vám připomene osobnosti zvučných jmen, například L. van Beethovena, W. A. Mozarta, N. Paganiniho či F. Liszta, kteří zde pobývali jako hosté.

Dominantou pohoří Chřiby je hrad Buchlov, jeden z nejstarších a nejmohutnějších středověkých hradů na Moravě. Kromě dobových interiérů a sbírek kuriozit si tu prohlédnete rozsáhlé přírodovědné a egyptologické sbírky, zážitkem bývá i návštěva pokoje s mumií a vyhlídka z hradní věže.

Letošní léto bude barevné a plné kultury. Za řadou koncertů a hudebních festivalů, které nabídnou divokou zábavu, nezůstane pozadu ani divadelní scéna. Návštěvníci českých metropolí budou mít řadu příležitostí zpříjemnit si vlahé letní večery při sledování zábavných i vážných kusů v podání českých i zahraničních divadelních souborů.

Do kamenných divadel za tradicí

Letošní sezóna Národního divadla je bezpochyby výjimečná. Uběhlo totiž přesně 130 let od prvního otevření budovy Národního divadla roku 1881. Oslavovat se bude bohatým programem na všech scénách. Činohra letos představí pět premiér, z nichž musíme jmenovat alespoň známé Shakespearovo Zkrocení zlé ženy a klasické dílo A. P. Čechova Racek, které se bude hrát ve Stavovském divadle. Očekávanou baletní premiérou je slavné představení Popelky, tentokrát v šarmantní verzi J. Ch. Maillota. Ani opera nezůstane v pozadí a představí například Wagnerova Parsifala, Slavíka Igora Stravinského a Ariadnu Bohuslava Martinů.

Neméně zajímavý bude program brněnského Národního divadla. Z činohry se diváci mohou těšit například na Shakespearův Konec dobrý, všechno dobré nebo Moliérovo Scapinova šibalství. Předlohou pro novou baletní premiéru Nebezpečné známosti je velice úspěšný román francouzského spisovatele Pierra Choderlose de Laclose. Příznivci opery se mohou těšit na Figarovu svatbu nebo Pucciniho Turandot.

Pod širé nebe za klasikou i improvizací

Jako již tradičně proběhnou i letos v červnu až srpnu Letní Shakespearovské slavnosti v Praze, Brně a Ostravě. Klasická díla jako Zkrocení zlé ženy, Jindřich IV či Romeo a Julie si budou moci diváci vychutnat pod širým nebem v překrásných prostorách pražského hradu, na nádvoří starobylého hradu Špilberk a v prostorách arény slezskoostravského hradu.

Na tento rok připadá také jedna z největších divadelních událostí, která se koná pouze jednou za čtyři roky - Pražské quadriennale scénografie a divadelního prostoru. Od 16. do 26. června se Praha stane centrem světového divadla. Divadelní výtvarníci, designéři a architekti z více než 70 zemí zde představí svou tvorbu široké veřejnosti. Centrem dění bude Veletržní palác a piazzetta Národního divadla.

Nesmíme opomenout ani neméně významný jubilejní desátý ročník Fringe festivalu, který se bude konat v Praze na přelomu května a června. Tento divadelní festival si za deset let svého konání našel rozsáhlé české i zahraniční publikum, které se za ním každoročně vrací, aby si v divadelních hledištích i kavárnách vychutnalo představení profesionálních i amatérských divadelních spolků z mnoha zemí.

Pokud vás cesta zavede do překrásného historického Českého Krumlova, navštivte činohru, operu či balet ve slavném přírodním otáčivém hledišti.

Tímto výčet zajímavých divadelních příležitostí rozhodně nekončí. Řada malých divadelních scén nabídne poutavé i zábavné podívané, a tak pokud vás unaví toulky rozpálenými uličkami velkoměsta, zvažte návštěvu některého z nich.

Praha, červenec 2010     Chcete zažít jedinečný okamžik? Představte si, že jste ve filmu po boku hollywoodských hvězd. Podívejte se v Česku na místa, kde se točila slavná bondovka Casino Royale či Mission: Impossible s Tomem Cruisem. Pokud se však rádi bojíte, projděte si Prahu po stopách hororových filmů Hannibal – Zrození, Satan přichází a Blade II.

Mnohé z chronicky známých filmů mají pro někoho překvapivě známé kulisy: Česko. V některých snímcích české hlavní město supluje za své známější a dražší kolegy, jako je Paříž či Londýn. Jindy si zase filmaři vyberou některé ze zajímavých míst a nečekaně je oživí počítačovou animací. Množí se ale i pohyblivé obrázky, které ukazují Prahu i další města tak, jak jsou a nechávají mluvit jejich odvěký šarm a tajemství. V následujících odstavcích pro vás vybíráme ochutnávku z těch nejznámějších filmových titulů.

Po stopách Daniela Craiga, Seana Conneryho a Toma Cruise

Snímek Casino Royale o nebezpečných akcích Jamese Bonda se roku 2006 natáčel v nejznámějších českých lázních Karlových Varech. Agent 007 poznával své nepřátele i spojence na Mlýnské kolonádě, v Císařských lázních a Grand hotelu Pupp. Pak rozplétal nitky spiknutí v Praze, konkrétně ve Strahovském klášteře, Národním muzeu, na letišti Praha – Ruzyně, v městské části Podbaba, u Vítkovského památníku, u budovy Danube House na Rohanském ostrově a Hlavním nádraží. Agent s oprávněním zabíjet zasahoval také v Plané u Mariánských lázní, na hradě Loket a ve městě Loket na náměstí. Tam také jeho představitel Daniel Craig v hotelu Goethe v pokoji č. 7. přenocoval. V obdobně akčním duchu se nesl i snímek, ve kterém Sean Connery ztvárnil roli dobrodruha Allana Quartermaina. Ten se se svou Ligou výjimečných (The League of Extraordinary Gentlemen) pohyboval v oblasti Rudolfina, Strahovského kláštera a na Olšanských hřbitovech. Connery se také kvůli povodním v roce 2002 rozhodl uvést premiéru tohoto filmu, který doprovázela finanční sbírka na povodněmi zasažené oblasti, v Praze roku 2003.

Ve společnosti hvězd se ocitáme i ve stopách České spojky (Bad Company), která představila Anthonyho Hopkinse coby vysloužilého agenta CIA Gaylorda Oakese. Ve snímku z roku 2002 se objevuje Praha s Pražským hradem včetně hradní stráže. Děj filmu se odehrává na Hradčanském náměstí, v Thunovské a Nerudově ulici, na Karlově mostě, Střeleckém ostrově, Novotného lávce a u Národního divadla. Zmínit všechny filmy o agentech je nemožnou misí, proto uveďme závěrem jeden z nejznámějších s Tomem Cruisem v hlavní roli. Film Mission: Impossible byl prvním ze série úspěšných akčních filmů a také se natáčel v roce 1996 v Česku, zejména pak v Praze. Cruisovy stopy vedou kolem Národního muzea, Karlova mostu, Kampy, Staroměstského náměstí, Železné ulice, Hotelu Evropa a Obecního domu.

Hrůze ani fantazii se meze nekladou

Svou tajuplnou atmosférou Praha přímo vybízí k natočení hororových filmů. V příběhu o zrození Hannibala Lectera procházíme hlavní město s malým Hannibalem místy, které předurčily jeho kanibalskou budoucnost. Herec Gaspard Ulliel při svých vycházkách zavítal do městské části Holešovice, k Rudolfinu, Paláci Adria, dále pak do ulice Pařížská, Loretánská a U Obecního dvora. Film Hannibal – Zrození (Hannibal Rising) vznikl v roce 2007. Druhý díl snímku Letopisy Narnie: Princ Kaspian (The Chronicles Of Narnia: Prince Caspian) spatřil světlo světa v Česku v roce 2007 pod vedením režiséra Andrew Adamsona, který se mj. proslavil díly Shrek (2001) nebo Batman navždy (1995). V Praze princ v podání Bena Barnese navštívil Rudolfinum a Umělecko průmyslové muzeum.

Štáb hororového thrilleru Satan přichází (The Omen, 2006) se pohyboval na mnoha místech v Praze. Liev Schreiber, Mia Farrow a David Thewlis například zavítali do Štefánikovy hvězdárny, ke Strahovskému klášteru, Karlovu mostu, Střeleckému ostrovu, Národnímu divadlu, Národnímu muzeu, Letohrádku Hvězda, Trojskému zámku, Pražskému výstavišti, Danube House na Rohanském ostrově, Nemocnici na Vinohradech, Náměstí míru, Kongresovému centru na Vyšehradě a na Kampu. Kromě hororových exteriérů v Česku najdeme i pohádková zátiší, byť i tam běhá divákovi mráz po zádech. Film Bratři Grimmové natočil v Česku v roce 2005 režisér Terry Gilliam. Pojednává o bratrech, kteří pro své příběhy procestovali celé Německo. Z nasbíraných povídek pak sestavili svou první knihu, která se od českých i amerických pohádek liší především svou brutalitou. Filmem se prolínají záběry Prahy, Křivoklátu a Kutné hory. Tajuplnou atmosféru můžete nasát i díky umění režiséra Guillermo del Tora, který v roce 2002 vybral k natočení děsivých scén pražský Karlův most. V příběhu s názvem Blade II se po jednom z nejúžasnějších mostů světa procházel Wesley Snipes a Kris Kristofferson.

Historická zákoutí ke zvěčnění přímo vybízejí

Mysteriózní horor Z pekla (From Hell) o nejznámějším vrahovi Velké Británie Jacku Rozparovači využil v roce 2001 kulis Prahy. Johny Depp jako policejní komisař Fred Abberline odhaloval podivné souvislosti na Strahově, u Národního muzea a v Apolinářské ulici. Avšak Česko není stvořeno jen pro hororové příběhy. Podle slavného románu Charlese Dickense Oliver Twist vybral režisér Roman Polanski také zdejší kulisy pro svůj film v roce 2005. Barney Clark, respektive Oliver, se nejčastěji pohyboval v Ateliérech Barrandov, okolí Berouna a v Žatci. Rovněž nesmíme opomenout ani historický film českého rodáka a režiséra Miloše Formana Amadeus, kterého zná bez nadsázky celý svět. Film ověnčený Oskary se točil v roce 1984 v areálu jihomoravského barokního zámku Kroměříž a také v Praze, v tomto snímku se objevuje dominikánský kostel sv. Jiljí v Husově ulici, Hradčanské a Maltézské náměstí a Nerudova ulice.

Není proto divu, že si zahraniční filmaři vybírají pro natáčení právě Česko. Nachází se zde města s neopakovatelnou atmosférou, pestrá příroda a navíc zkušení profesionálové z řad filmařů i herců.

Další informace o filmech natočených v České republice naleznete na stránkách www.filmcommission.cz.

Bývalý český prezident Václav Havel angažoval podobně jako někteří jeho předchůdci hradního architekta a designéra. Bořek Šípek upravoval podle jeho přání některé interiéry a provedl i několik zásahů v architektuře, nikoli však do nejstarších částí Hradu. Provedené změny navíc nebyly nijak razantní. Správa Pražského hradu od roku 2007 opravovala nejen střechy a fasády Starého královského paláce, ale i celý jeho interiér. Jednotlivé části paláce se postupně otevíraly turistům. Nedávno byla dokončena oprava posledního rekonstruovaného místa - sálu Nových zemských desek, kde byla obnovena historická dlažba. Restaurátoři během prací mimo jiné rozebrali celou dřevěnou podlahu Vladislavského sálu, která byla položena roku 1791 v rámci příprav korunovace Leopolda II. Po tesařských opravách porušených a prohnutých částí se vrátila na své původní místo. Kvůli větší ochraně byly v nejvíce používaných částech položeny zátěžové koberce. Novinkou jsou textové panely s informacemi o paláci. Rekonstrukce se týkala i vybavení paláce - dveří, skříní, truhel, stolů, kachlových kamen, lustrů a patnácti obrazů Habsburků. Opravený mobiliář je v paláci nově instalován a rozšiřuje tak nabídku stálých expozic Hradu.

Historie Starého královského paláce sahá až do 12. století, tedy do románského období. Jeho gotická část již několik let hostí stálou expozici Příběh Pražského hradu, která na stovkách originálních předmětů dokládá tisíciletou historii sídla českých králů. Restaurátoři během současné obnovy paláce opravovali většinu jeho hlavních částí - Vladislavovu ložnici, Zelenou světnici, předsálí Vladislavského sálu, Vladislavský sál samotný, místnost Nových zemských desek, Jezdecké schodiště a Ludvíkovo křídlo. Podle Hradu šlo o nejrozsáhlejší rekonstrukci paláce za posledních osmdesát let. Obnova památky přinesla i nečekaný objev. V kostele Všech svatých našli dělníci při opravě rozvodů elektřiny šest set let starou gotickou dřevořezbu Ježíše Krista. Po opravě by se měla vrátit do Baziliky svatého Jiří.

Text: -čtk-
Foto: CzechTourism

Detaily cesty stále nejsou k dispozici, ale Barack Obama s největší pravděpodobností navštíví Pražský hrad a Kongresové centrum, kde se zúčastní jednání s šéfy evropských států. Není vyloučena ani jeho návštěva Starého Města. Omezení vstupu se tedy dotknou především Hradu, Kongresového centra, Evropské třídy i míst, kde bude projíždět prezidentská kolona. Redukována může být také veřejná doprava v těchto místech. O bezpečí hlavy amerického státu bude dbát 2500-3000 policistů, celá akce je svým rozsahem srovnávána s pražským summitem NATO v roce 2002.

Pražský hrad bude zcela uzavřen v pondělí 30. března, a následně pak od pátku 3. dubna 2009 od 21.00 hodin do pondělí 6. dubna 2009 do 5.00 hodin ráno. Kvůli těmto opatřením se hradní zahrady pro veřejnost otevřou až 11. dubna.

"Celý prostor hlavní lodě je přístupný a vstupné se do katedrály samozřejmě také neplatí," řekl František Kadlec, ředitel Odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu. To, že se v katedrále neplatí, bylo novinkou loňské sezony. Stokorunové vstupné se při návštěvě katedrály vybíralo od září 2006 do dubna 2007, v době, kdy katedrálu spravovala církev. Předtím byla katedrála součástí placeného prohlídkového okruhu.

Návštěvníkům je v současné době přístupná celá hlavní loď katedrály, mohou nahlédnout přes mřížku i do kaplí. V sezoně je pro ně otevřená i velká jižní věž. Jediným místem, jež je nyní oproti předchozím letům uzavřeno, je krypta, ve které odpočívají ostatky českých králů. "Velký počet návštěvníků kryptě nesvědčí, proto ji otevíráme jen na požádání třeba školním třídám nebo ohlášeným návštěvníkům," vysvětluje Kadlec.

Těžko se dá spočítat, kolik ročně projde katedrálou návštěvníků. Jen audioprůvodce, ze kterých si mohou návštěvníci vyslechnout zhruba hodinový výklad, si každoročně vypůjčí zhruba sto tisíc lidí. Těch, kteří chrámem projdou bez nich, je určitě mnohokrát více.

Každý z návštěvníků přitom hledá ve Vítu něco jiného. "Italy a Španěly nejvíce zajímá svatý Jan Nepomucký, Francouzi hledají chrámové okno, které vytvořil ,jejich‘ Alfons Mucha, Američané zase milují pohled z věže," vysvětluje Tomáš Kuha ze společnosti Gallery Service, která audioprůvodce provozuje.

Na Hradě chystají novinky

Návštěvníci Hradu se v letošní turistické sezoně mohou těšit na řadu novinek, především v parcích a zahradách. Kromě nově upravené části Jeleního příkopu s Masarykovou vyhlídkou, která měla návštěvnickou premiéru už loni na podzim, se změn dočká i Královská zahrada. "Připravujeme na jaro nový informační systém, který návštěvníky zahrady seznámí s historií objektů a nejvýznamnějšími dřevinami," slibuje Kadlec.

Na nový informační systém se návštěvníci mohou těšit i v katedrále. Poprvé se pro návštěvníky v letošní sezoně otevře i areál Ústavu šlechtičen, který byl po mnoha letech opraven za více než 400 milionů korun. "Veřejnost bude moci nahlédnout na nádvoří paláce nebo zajít do přilehlé kavárny," slibuje mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek. Další prostory paláce se otevřou při plánovaných kulturních akcích. Naopak nezměněna zůstává výše vstupného i oba návštěvnické okruhy.