První zmínky o obci pocházejí zřejmě z roku 1295. V roce 1500 byly kladrubské dvory odprodány Vilému z Pernštejna, který si pořídil velkou část pardubického panství. Po 60 letech je získává císař a král Ferdinand I. V roce 1579 zde císař Rudolf II. založil první císařský hřebčín s chovem starokladrubského bělouše a vraníka. Dnes tato národní kulturní památka je ve vlastnictví státu.
Kulturní krajina zahrnuje nejen hřebčín, ale okolní pastviny včetně uměle zbudovaných vodních kanálů a přímých komunikací lemovanými alejemi. Krajina je vynikajícím spojením díla přírody a člověka v zachovalé předindustriální podobě a reprezentuje významný fenomén lidské civilizace, kterým byl po staletí specializovaným chov ceremoniálních, reprezentativních koní. Hřebčín po staletí slouží k chovu tzv. starokladrubských běloušů, kteří představují celosvětově unikátní podobu barokního koně, který se nevyskytuje v žádném dalším hřebčíně světa.
Oficiální webová prezentace