Možná si říkáte: Co je to za nesmysl, Praha přeci nestojí na vodě. Většina ne, ale malá část starobylého centra ano. Sice tu nenajdete gondoly ani zpívající gondoliéry, ale podívat se na Prahu z hladiny Vltavy může být zajímavé. Nahlédněte do míst, kam se suchou nohu nedostanete. Objevte génia loci staré Prahy a prozkoumejte tajemství zdejšího vodního podzemí.
Říční nadšenci
Plavby po Vltavě a přilehlém vodním kanále Čertova provozuje První všeobecná člunovací společnost a zachovává tak tradice z konce devatenáctého století, kdy tyto výlety pořádali tehdejší nadšenci poprvé. Povozíte se v dobových plavidlech a dostane se vám odborného výkladu o pamětihodnostech a zajímavostech, které můžete zahlédnout jen z říční hladiny. Také se od průvodců dovíte mnoho o české a pražské historii.
Flotila společnosti
Společnost disponuje flotilou lodí dvojího typu. První typ, říční člun Pražské Benátky, je menší, na délku měří 6 metrů a na šířku 2 metry, uveze až 11 osob. Je postaven podle loděk vltavských plavců, a protože je konstrukčně jednoduchý, říkalo se mu Naháč. Díky nízkému ponoru propluje i mělčiny bez obtíží. Druhý typ člunu se nazývá Vodouch. Je deset metrů dlouhý, tři metry široký a uveze až 35 pasažérů. Stejně jako Naháč má také ploché dno. Vybavení a vzhled lodí je věrnou replikou dobových plavidel a odpovídá konci 19. století. V rámci vyjížďky je na palubě podáváno občerstvení, které je v ceně lístku. A protože se plavba koná za každého počasí a v jakékoliv roční době, jsou k dispozici i čluny zastřešené.
Ozdobou a korunou flotily je salónní rychloloď Nepomuk. Je to opravdový skvost mezi loděmi. Postavena byla v belgických loděnicích už roku 1933 a má pohnutou historii. Nejprve sloužila jako výletní loď v různých částech Evropy. Byla postavena o délce 31,4 m a časem prodloužena na 38,5 metru. Také pohon byl prapůvodně jiný. Bylo to dvouvrtulové plavidlo pro plavbu velmi silným proudem. Při úpravě lodi jí vybavili jedním starším motorem z roku 1929, který jí pohání do dnes. Ani se jménem to neměla jednoduché – vystřídala hned tři. Podstatné ale je, že už třetí dekádu nese hrdé jméno po našem světci Janu Nepomuckém.
V roce 2001 ukotvili loď Nepomuk v Düsseldorfu a sloužila jako restaurace. Tady naštěstí neušla pozornosti současných majitelů, kteří jí koupili a dopravili do Čech. Nyní loď opět slouží svým účelům. Dokonce se s ní můžete vydat až do Mělníka a cestou obdivovat krásy Povltaví. Tahle salónní rycholoď je komfortně vybavena a její interiéry jsou původní.
Kde se můžete nalodit
Přístaviště jsou na trase čtyři - Judita, Čertovka, Four Seasons a Mánes. Nastoupit můžete na jakémkoliv z nich, jak se vám zrovna bude hodit. Ale nebojte se, nepřijdete o nic důležitého, protože vždy uvidíte všechno, co je na trase k vidění.
Přístaviště Judita je největší a nachází se u posledního dochovaného oblouku Juditina mostu, hned pod Křižovnickým náměstím na Starém Městě. Čertovka je přístaviště, které najdete pod mostním obloukem Karlova mostu na Malé Straně, kde do Vltavy ústí kanál Čertovka. Než vám přijede loď, můžete se kochat pohledem na mlýnské kolo Velkopřevorského mlýna na Kampě. Když budete nastupovat u přístaviště Four Seasons, otevře se vám panorama celého Karlova mostu od hladiny řeky Vltavy. Najdete ho v prodloužené ose Platnéřské ulice. A poslední, nikoliv však významem, je přístaviště Mánes. Nachází se na malostranské straně Mánesova mostu, je u něj písečná pláž a vidíte z něj na Rudolfinum a Dvořákovo nábřeží.
Jaké pamětihodnosti cestou uvidíte.
Dovolte, abychom s popisem začali u přístaviště Judita. Zde se většinou naloďuje nejvíc účastníků výpravy.
Věž Juditina mostu byla součástí nejstaršího kamenného mostu v Českém království. O jeho výstavbu se v roce 1259 zasloužil druhý český král Vladislav. Most dostal jméno po druhé Vladislavově manželce Juditě Durinské, která na stavbu osobně dohlížela. Byl dlouhý 514 metrů a široký skoro sedm metrů. Bohužel ho v průběhu následujícího století několikrát poničily povodně a roku 1342 ho strhla záplava na dobro. Po čase ho nahradil most Karlův. Do dnes se dochovaly zbytky pilířů pod hladinou a mostní věže na obou březích řeky.
Karlův most, který se začal stavět v roce 1357 a časem nahradil poničený most Juditin, je konstrukčně pevnější a vyšší. Král Karel IV. se bohužel jeho dostavby nedožil. Té se po smrti Karla IV. ujímá jeho syn, Václav IV., který stihne dostavět pouze hrubou stavbu mostovky. Pak dílo přerušily husitské války a velká voda v roce 1432. Nedostatek peněz zapříčinil, že most dokončili až v roce 1502.
Sochy na Karlově mostě jsou unikátní galerií pod širým nebem. Na turisty shlíží třicet plastik, které většinou vznikly v 18. století. Poslední socha byla na most instalována v roce 1938. Vůbec první socha pro Karlův most byla ale odlita již roku 1683 a ztvárňovala světce Jan Nepomuckého. Na počátku 18. století k němu přibyl patron České země Svatý Václav a v průběhu století se na mostě postupně objevilo dalších 26 monumentů svatých. Na výzdobě se podíleli tehdejší nejvýznamnější středoevropští sochaři, jako třeba Matyáš Bernard Braun a Ferdinand Maxmilián Brokoff.
Čertovka je 740 metrů dlouhý kanál, který údajně nechali vykopat již ve 12. století maltézští rytíři. V průběhu věků sloužil k pohonu mlýnských kol na Kampě. Těch mělo být až devět v řadě. Dnes zde rozpoznáme pouze tři z nich. Poslední funkční Velkopřevorský mlýn ukončil svou činnost až v roce 1936. Svůj název získala Čertovka v 19. století a prameny jeho vzniku se různí. Třeba za to mohla hašteřivá baba, které někdo na zeď domu namaloval šest čertů a dopsal k tomu u SEDMI čertů. Nebo to může být přičítáno rozdílnosti rychlosti proudění toku v řece a ve strouze (ve strouze tekla voda rychle „jako čert“). A do třetice verze ne moc poetická praví, že do strouhy se lily splašky, které zapáchaly až „čertovsky“.
Strakova akademie vznikla sice až koncem 19. století, ale nápad na její vybudování se zrodil už roku 1710. V té době císařský tajný rada Jan Petr Straka z Nedabylic napsal závěť, ve které odkázal celý svůj majetek ke zřízení studentské koleje pro syny nemajetných českých šlechticů. Jeho nápad si na realizaci musel počkat skoro dvě stě let. Návrh vypracoval architekt Václav Roštlapil a na tehdejší dobu byla budova moderně vybavená. Bylo zde ústřední topení, šermírna, vlastní nemocnice a dokonce bazén a lázně. Moc dlouho se tu ale studenti neohřáli. Za první světové války byla v akademii nemocnice. Po vzniku samostatného Československa se do budovy nastěhovaly úřady státní správy a od té doby se z ní úředníci nehnuli. Dnes v ní sídlí Úřad vlády ČR.
Muzeum Karlova mostu
Součástí jízdenky je i vstupenka do muzea Karlova mostu. Zde se můžete dovědět o stavbě mostu, jeho opravě a historii vůbec. A nejen o Karlově mostě. Znalosti zdejších průvodců sahají hluboko do historie všeobecně. Povědí vám o staré Praze, Českém království nebo rytířském řádu Křižovníků. Prostě vám představí svět našich předků jako na dlani.