Radnice

Sakrální památky, poutní místa i další zajímavosti, které mají souvislost s církví, lákají stále více turistů. K návštěvě právě takovýchto objektů vás zveme do Olomouckého kraje. Přímo v Olomouci pak můžete shlédnout jednu ze 12ti památek, kterými se Česká republika obzvlášť pyšní, protože jsou zapsané na seznamu UNESCO. Důvodů, proč do tohoto regionu zavítat, je ale mnohem víc.

Olomoucký „trojiční“ sloup

Sloup nejsvětější Trojice na olomouckém Horním náměstí byl na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 2000. Je vysoký 35 metrů a představuje nejvyšší sousoší České republiky. Od roku 1995 je společně s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a souborem šesti barokních kašen národní kulturní památkou. Vznikl v letech 1716 – 1754 a hned po svém dokončení se stal pro obyvatele města zdrojem nesmírné hrdosti. To, že byl postaven právě v Olomouci, svědčí o historickém významu města, které bývalo hlavním městem Moravy a od roku 1063 také sídlem biskupů. S nápadem postavit sloup přišel kameník a císařský privilegovaný architekt Václav Render, který svou vůli prosadil u městské rady, vypracoval projekt a pomohl ho financovat. Původně se mělo jednat o sloup morový, teprve postupně byl návrh změněn a stavba byla zasvěcena Nejsvětější Trojici. Pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice tvoří dominantu třípatrového monumentu, kde je umístěno dalších 18 soch svatých a 14 reliéfů, uvnitř je ukryta malá kaple. Teprve, když stojíte přímo před památkou, dýchne na vás ta správná atmosféra a vy nejlépe oceníte její stavební i výtvarnou stránku. Nezbývá, než vzdát hold jejím tvůrcům.

Olomoucký orloj

Od zmíněné památky UNESCO je jen pár kroků k další olomoucké kuriozitě – městskému orloji. Vybudován byl pravděpodobně už na přelomu 15. a 16. století. Prošel několika renovacemi, které postupně měnily jeho tvář. Na konci 2. světové války – v květnu 1945 – byl velice poškozen a jeho opravy se po válce na požádání města ujal národní umělec Karel Svolinský, rodák z nedalekého Sv. Kopečku. Ten dal v roce 1955 památce její současnou podobu. Mozaika orloje v duchu socialistického realismu vyjadřuje život a práci lidu tohoto kraje. Pravděpodobně něco podobného nikde na světě neuvidíte.

Olomouc nabízí mnoho dalších památek

K panoramatu města neodmyslitelně patří věže kostela sv. Václava. Jeho dnešní neogotický vzhled s nejvyšší kostelní věží na Moravě a druhou nejvyšší v České republice získal chrám až koncem 19. století. I on by měl být turistickým cílem vaší procházky městem, stejně jako románský palác moravských biskupů na přemyslovském hradě, který bývá nepřesně nazývám Přemyslovským palácem. Jedná se o nejvýznamnější olomouckou architektonickou památku středoevropského významu. Pochází z první poloviny 12. století a unikátem jsou sdružená románská okna, která svou reliéfní výzdobou v Česku nemají obdoby.

Letecké muzeum s atrakcemi

Může se zdát, že moravské město Olomouc je příliš „z ruky“, abyste ho mohli při návštěvě České republiky navštívit. Není to ale tak složité. Z Prahy do Olomouce vede rychlostní komunikace, využít můžete také některý z leteckých spojů a přistát zde na jednom z pěti českých mezinárodních letišť. Přímo na letišti se pak nechte zlákat k návštěvě Leteckého muzea, kde je vystavena nejrůznější technika včetně vojenských proudových letadel, mnoho exponátů z historie tohoto druhu dopravy, rozsáhlá sbírka trenažérů, simulátorů i leteckých motorů.

Svatý Kopeček

Jen osm kilometrů od středu města se nachází nejoblíbenější výletní i poutní místo regionu, Svatý Kopeček. Dominantou této oblasti v podhůří Nízkého Jeseníku je barokní chrám Navštívení Panny Marie, který se monumentálně tyčí nad Olomoucí a je odtud nádherný výhled do kraje. Od roku 1956 se v přilehlých lesích na ploše více než 40 hektarů rozkládá Zoologická zahrada. Její prohlídku si můžete zpestřit okružní jízdou vláčkem nebo pohledem z vyhlídkové věže. Čeká tu na vás příjemný odpočinek, ale i poznání. Chovají tu více než 350 druhů zvířat z toho mnohá z nich jsou velice vzácná. Celá tato oblast je protkána množstvím turistických tras a cyklotras. A když vás přestanou bavit toulky přírodou, vraťte se do města a vydejte se na plavbu po řece Moravě. Podle časových možností si zvolíte z nabídky jedno až tříhodinových jízd na pohodlných osmimístných nafukovacích člunech. Nemusíte se ničeho bát, každé plavidlo má na palubě kvalifikovaného instruktora. Zvlášť romanticky působí noční plavby s lampiony kolem osvětlených památek. Zdatnější vodáci se mohou odhodlat k delšímu výletu na raftu nebo na kánoi do nedaleké malebné přírodní rezervace „Litovelské Pomoraví“.

Flora Olomouc

K metropoli na Hané neodmyslitelně patří tradiční mezinárodní zahradnické výstavy „Flora Olomouc“. Ať už navštívíte jarní nebo letní etapu této akce, budete okouzleni pestrou škálou barev nejrůznějších druhů květin. Připomenutí, že výstava právě probíhá, naleznete v podobě nejrůznějších květinových aranžmá i na mnoha místech města. Olomoucké Výstaviště pořádá každoročně 15 výstav a veletrhů, jeho pracovníci pečují také o 47 hektarů olomouckých parků včetně skleníků, rozária a botanické zahrady.

K odpočinku určitě využijte některou z vyhlášených olomouckých restaurací. Když zavítáte do některé s označením CzechSpecials, budete mít zaručeno, že vám tu nabídnou národní i lokální speciality. Zkuste ochutnat „hrstkovou plévku z Hané“, „syrečky na špeku“ nebo „hanácké hruškové vdolky“. Občerstveni a posilněni se pak vydejte za poznáním Olomouckého kraje.

Olomoucký region

K symbolům Olomouckého kraje patří tradiční keramika a hanácké nářečí, hanácké tance, písně, hudba, bohatě zdobené hanácké kroje, řada folklórních souborů, folklórní festivaly a přehlídky. Také množství hradů, z nichž asi nejkrásnější je hrad Bouzov. Pokud raději navštěvujete zámky, budete si mít také z čeho vybrat - Náměšť na Hané, Plumlov, Tovačov nebo Velké Losiny, kde je jedna z nejstarších funkčních ručních papíren v Evropě. Můžete tu vidět také technickou kuriozitu, vodní přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně. V neposlední řadě stojí za zmínku horké a studené léčivé prameny, koupele i promenádní koncerty v několika lázeňských městečkách, která jsou známá svou kvalitní péčí o pacienty.

Jedna z nejobdivovanějších technických i historických památek České republiky Pražský orloj letos slaví šestisté narozeniny. Světově unikátní chloubu Staroměstské radnice sestrojil na přání tehdejších radních Mikuláš z Kadaně již v roce 1410.

Díky orloji bylo od té doby možné v multikulturním městě, kterým Praha bezesporu byla, číst čas různým způsobem. Spuštěním orloje se Praha zařadila po bok takovým středověkým metropolím jako byla například Padova, Bern či Štrasburk. Orloj byl během své existence několikrát vylepšován a opravován, rozhodně ale neměl na růžích ustláno. V 18. století nechybělo mnoho a skončil ve starém železe, poslední velká rána přišla v samém závěru druhé světové války, kdy byla vybombardována Staroměstská radnice. Přesto se ho nakonec podařilo opravit. S asi třemi čtvrtinami starých originálních dílů je stále v provozu a je tak ve svém oboru nejzachovalejší na světě.

Co vlastně orloj ukazuje?

Základem orloje je astroláb, astronomický přístroj, jehož pomocí určovali od dob starověku astrologové a mořeplavci polohy hvězd, Slunce a Měsíce. Sloužil také k určování místního času, případně k navigaci. Astroláb tvoří velký mosazný kruh skládající se ze dvou kruhových částí, spojených uprostřed čepem. Nastavením vzájemných poloh těchto kruhových částí je možné zobrazit polohu hvězd na obloze. Na astrolábu jsou kružnicemi znázorněny obratník Kozoroha a obratník Raka, mezi nimi je neoznačený rovník. Astroláb je po obvodu lemován znameními zvěrokruhu.

Na vnějším prstenci hodin ukazují zlaté číslice staročeský nebo také italský čas, den tehdy začínal západem slunce. Středoevropský nebo také staroněmecký čas ukazuje sluneční ručička. Je to v podstatě čas, kterým se řídíme dnes, hodiny jej ale odbíjejí až po poválečné rekonstrukci po roce 1948. Jedinečností Staroměstského orloje je babylonský čas. Byl počítaný od východu do západu slunce, nemohl být tedy stejný, protože v létě jsou hodiny delší než v zimě. Pražský orloj je jediný na světě, který tento čas dokáže měřit.

Ve spodní části je umístěn kalendářní ciferník, který ukáže den a zároveň jeho postavení v týdnu, měsíci a roce. Za pozornost stojí i dvě ručičky orloje. Jedna, ve tvaru měsíce, ukazuje, zda měsíc dorůstá či ubývá. Druhá ručička, ve tvaru slunce, je nejdůležitější součástí orloje, protože astroláb je nastaven podle místního slunečního času. Slunce je umístěno na stejné rafii jako zlatá ruka ukazující čas.

Nezapomeňme na apoštoly

Součástí pražského orloje je i průvod apoštolů. Každou celou hodinu se od devíti hodin ráno do devíti hodin večer objevují v okénkách orloje a v rukou drží své atributy. Průvod zhotovil výtvarník a řezbář Vojtěch Sucharda a to hned dvakrát. Nejprve v roce 1912 a poté po vyhoření pražského orloje na konci druhé světové války. Nad okénky s apoštoly je umístěná figurka kohouta symbolizující život. Jeho kokrhání vždy zakončuje přehlídku apoštolů. Po stranách orloje můžete vidět 4 pohyblivé postavičky. Figurku Marnivce po levé straně poznáte podle zrcátka. Dřevěná soška kývá hlavou a současně se pozoruje v zrcadle. Lakomec v ruce drží holi a měšec, třese jimi a nesouhlasně kroutí hlavou. Obě figurky byly za druhé světové války zničeny a byly nahrazeny kopiemi z poloviny 20. století. Postava Smrtky či Kostlivce požár Staroměstské radnice přežila a je tak součástí orloje již od 15. století. Kostlivec otáčí přesýpacími hodinami a odměřuje jimi lidský život, svým zvoněním a souhlasným kýváním připomíná všem neodvratný osud. Figurka Turka je zobrazena s loutnou. Symbolizuje rozmařilost a rozkoš jako lidské neřesti. Na orloji můžete vidět rovněž sošky Archanděla Michaela, Filozofa, Hvězdáře a Kronikáře.

Mladší bratříčci

Pražský orloj je nejznámějším a nejstarším orlojem na území Česka. Milovníci komplikovaných hodinových strojů, ale najdou své potěšení i jinde. Severní fasádu olomoucké radnice zdobí orloj, který má své kořeny rovněž v 15. století. Za druhé světové války byl ovšem tak poškozen, že se ho olomoučtí radní rozhodli nahradit novým vyrobeným v duchu tehdejší estetiky, tedy ve stylu socialistického realismu. Secesní orloj z počátku 20. století naleznete také na radniční věži v Litomyšli. Ve stejné době vznikl i orloj na Nové radnici v Prostějově. V ostravském muzeu se nachází pro změnu pokojový orloj. V první třetině 20. století ho sestrojil úředník vítkovických železáren Jan Mašek. Ukázku lidové tvořivosti můžete obdivovat v muzeu v Uherském brodu, je zde vystavován takzvaný Nivnický orloj, před devadesáti lety jej pro nivnické občany sestrojil zdejší tesař Josef Lukeš.