UNESCO města
Brno je významnou městskou památkovou rezervací a druhým největším městem České republiky. Kontinuální osídlení zde existuje od příchodu Slovanů v 6. stol. přes období Velkomoravské říše do současnosti. Od konce 13. století město chrání hrad Špilberk, který se postupem času stal sídelním hradem moravských markrabat z rodu Lucemburků i zemským hlavním městem Moravy. Tak jako jiná města, má i Brno svá skrytá tajemství, například brněnské podzemí. Pro turisty z celého světa, je největším magnetem Vila Tugendhat. Jedná se o nejvýznamnější evropskou stavbu architekta Ludwiga Miese van der Rohe, která byla zapsána v roce 2001 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Český Krumlov leží na samém jihu České republiky, v regionu, který je ideálním místem k prožití těch nejzajímavějších zážitků. Město není velké svou rozlohou, ale přitahuje atmosférou dávných časů. Díky jedinečné středověké zástavbě je od roku 1992 chráněno organizací UNESCO. Jako přirozené centrum nežije pouze historií, ale časem se stalo městem kultury, umění i nevšedních zážitků. Celoročně nabízí z pestrého menu kulturních akcí ty nejlepší kousky. Od návštěv muzeí a galerií přes koncerty sedmi hudebních festivalů či představení v rámci tradičních slavností, po noční prohlídky nebo posezení ve stylových hospůdkách. Obklopen neporušenou krásnou přírodou láká všechny ty, kdo chtějí zažít něco nezapomenutelného.
Holašovice jsou zmiňovány již v polovině 13. století, v době kolonizace jihočeského pohraničí. Obec zažila dvě těžké rány. První v 16. století, kdy bezmála všichni původní čeští obyvatelé podlehli moru. Ale téměř okamžitě byla osídlena novými německými osadníky. Podruhé to bylo na počátku druhé světové války, kdy se naplnily snahy místního německého obyvatelstva o připojení obce k říšskému území. V roce 1946 započal nucený odsun, který postihl většinu obyvatel německé národnosti. Na uprázdněná stavení přišlo české obyvatelstvo z vnitrozemí, které mnoho nestavělo, spíše jen opravovalo a udržovalo stávající fond. Na Seznam UNESCO tak mohl být v roce 1998 zapsán téměř zcela dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek.
Bučiny zabírají plochu zhruba 27 kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor. Oblast je velmi oblíbená u turistů. Prochází tudy naučné stezky a několik turistických tras, vyhlídky poskytují nádherné rozhledy do okolí. Najdete tu velice rozmanitou flóru a faunu. Množství skalních útvarů láká také horolezce.
První zmínky o obci pocházejí zřejmě z roku 1295. V roce 1500 byly kladrubské dvory odprodány Vilému z Pernštejna, který si pořídil velkou část pardubického panství. Po 60 letech je získává císař a král Ferdinand I. V roce 1579 zde císař Rudolf II. založil první císařský hřebčín s chovem starokladrubského bělouše a vraníka. Dnes tato národní kulturní památka je ve vlastnictví státu.
Kroměříž byla založena jako tržní osada na křižovatce obchodních cest. V době církevní kolonizace na počátku 12. století se stala majetkem olomouckých biskupů. Na město byla povýšena ve druhé polovině 13. století, ale náboženské války 14. století zasadily městu ničivé rány. Po roce 1848, kdy se zde konal ústavodárný říšský sněm, nastává období, pokroku, který vynesl město k nejvyšším metám duchovní kultury a umění. Je zajímavá nejen svou historií či architekturou, ale také okolní přírodou, která nabízí celou řadu možností, jak zde trávit volný čas. Každoročně se stává dějištěm nejrůznějších hudebních festivalů, výstav, konferencí a kongresů. Na seznam UNESCO byly zahrady a zámek v Kroměříži zapsány v roce 1998.
Historie hornického regionu se začíná psát ve 12. století, kdy byly objeveny první železné a stříbrné rudy. Tzv. "stříbrná horečka" vedla k rychlému osídlení podél obchodních cest do Čech. Protože ale horníci pronikali stále hlouběji a dále do hor, museli rozvíjet nové technologie. Následkem bylo objevení dalších bohatých nalezišť a v 16. století se oblast stala centrem hornictví v celé střední Evropě. Levný dovoz stříbra ze zámoří a přechodem na zlaté mince v 19. století ztratilo stříbro svůj význam a tak přišel konec mnoha důlních děl. Po 2. světové válce v Krušných horách vzrostl význam hornictví díky objevu uranu.
Kutná Hora, jak už sám název napovídá, je spjata s kutáním stříbra. Již roku 1142 byl v nedalekém Sedlci založen první cisterciácký klášter v Čechách a koncem 13. století vznikla i původní hornická osada Cuthna antiqua - Stará Kutna, ze které se zakrátko stalo bohaté královské město. V roce 1300 tu král Václav II. vydává horní zákoník „Ius regale montanorum“ a ještě téhož roku iniciuje mincovní reformu. O století později tu jiný král, Václav IV., vydává Dekret kutnohorský, kterým mění poměr hlasů na pražské univerzitě ve prospěch Čechů. Právem je Kutná Hora považována za pokladnici země, její bohatství dávalo sílu rozmachu českého království. Unikátnost i historie, to vše stálo v roce 1995 za zápisem Kutné Hory na Seznam UNESCO.
Region, ve kterém vám bude dobře po těle – to je západočeské trojúhelníkové lázeňské území. Místní minerální prameny učinily tento západočeský region světoznámým. Zdejší pobyt je možné si zpestřit výlety za unikátními výtvory přírody i člověka, kterých je v okolí bezpočet. Nejen zdejší Slavkovský les nabízí bezpočet dobře značených turistických a cykloturistických tras včetně mnoha naučných stezek.
Lednicko-valtický areál se rozkládá v místech, kde stával ve 12. století mohutný pomezní hrad. Dnes je tu romantický zámek, malebné městečko a především krajinářský skvost nebývalých rozměrů. Pomyslným mezníkem začátku dlouhé cesty vývoje celé oblasti je konec 14. století, kdy získávají podíl na zdejším panství Lichtenšteinové. Současný areál o rozloze takřka 300 km2, je výsledkem úprav uplatňovaných u anglických parků. Díky tomu se zde potkává barokní architektura s novogoticky upravenou budovou zámku a drobnými stavbami v romantickém stylu. Lednicko-valtický areál, jako jeden z pokladů světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, byl zapsaný na jeho Seznam v roce 1996.
Litomyšl vznikla při obchodní cestě spojující Čechy s Moravou na přelomu 10. a 11. století. Dominantou města je renesanční zámek italského typu s více než osmi tisíci sgrafity, který je od roku 1999 na Seznamu UNESCO. V Litomyšli se narodil skladatel Bedřicha Smetany, jehož jméno každoročně připomíná operní festival. Na 500 m dlouhém náměstí najdete gotickou radnici a řadu renesančních i barokních domů. Procházka historickými uličkami zakončená v Klášterních zahradách patří k nezapomenutelným zážitkům. Další zajímavostí je muzeum s nástěnnými malbami Josefa Váchala – Portmoneum. Litomyšl však není pouze historie, nachází se zde celá řada staveb moderní architektury, pyšní se přívlastky Evropské kvetoucí město a stává se městem kongresové turistiky.
Olomouc ležící v samém srdci Hané a jako stotisícové město patří k nejvýznamnějším moravským metropolím, kde si dávala dostaveníčka dějiny s osobnostmi a věda s pokrokem. Tradici budování morových sloupů odstartoval v křesťanských zemích Tridentský koncil. Dobou svého vzniku v letech 1716-1754 patří olomoucký monument k posledním příkladům této módní vlny, ale svou výtvarnou koncepcí, bohatstvím figurální výzdoby a konečně i rozměry se od všech podobných památek výrazně odlišuje. Vysvěcení 35 metrů vysokého monumentu proběhlo 9. září 1754 a osobně se ho zúčastnili císařovna Marie Terezie s chotěm Františkem Josefem I. Štěpánem Lotrinským. Sloup Nejsvětější Trojice byl na Seznam UNESCO zapsán v roce 2000.
Praha, její kontinuální osídlení se datuje od raného paleolitu do období laténského. S příchodem Keltů tu začínají koncem 2. století před Kristem vznikat oppida, a ve druhé polovině 6. stol. přicházejí první slovanské kmeny. Ve století 9. sem vládnoucí rod Přemyslovců nechal přenést své rodové sídlo a tím byl položen základní kámen místu s rolí sídla panovníka knížecích a posléze královských Čech. Praha je významnou městskou památkovou zónou, jejíž historické jádro o rozloze 866 hektarů zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany a Karlova mostu, Starého Města s Josefovem a dochovanou částí bývalého Židovského Města, Nového Města, Vyšehradu a dalších památek. Na Seznam UNESCO byla zapsána v roce 1992.
Telč leží v jihozápadním cípu Moravy, na půli cesty mezi Prahou a Vídní. Podle pověsti je jeho založení spojeno s vítězstvím moravského knížete Otty II. nad českým knížetem Břetislavem roku 1099. Právě Otta se zasadil o založení kaple, později kostela a osady, dnes Starého Města. Největšího rozmachu doznalo město za panování Zachariáše z Hradce ve 2. polovině 16. století. Koncem 19. století význam města ještě vzrostl s příchodem železnice. Protože si ale historické jádro města, uzavřené rybníky a branami, udrželo po celá staletí svou osobitou tvář, v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam UNESCO. Díky této jeho jedinečnosti sem každoročně přijíždějí tisíce turistů z celého světa.
Třebíč spojuje svou historii se založením benediktýnského kláštera v roce 1101. Díky své poloze na březích řeky Jihlavy a štědrosti zakladatelů se město stalo záhy významným střediskem náboženského života a vzdělanosti. Dnes je důležitým hospodářským, správním, politickým i kulturním centrem jihozápadní Moravy. Nabízí pestrou paletu možností aktivního odpočinku v malebném prostředí podhůří Českomoravské Vysočiny. Město bývalo střediskem židovské kultury na Moravě a unikátně zachovaná židovská čtvrť je němým svědectvím zdejšího soužití Židů a křesťanů. Putování za památkami vás tu přivede do židovské čtvrti a také k Bazilice sv. Prokopa, které byly v roce 2003 zapsány na Seznam UNESCO.
První písemná zmínka o chmelnici v Žatci je známa již z roku 1348. Od té doby se město a jeho okolí proměnilo do podoby proslulé chmelařské oblasti, kterou protíná řeka Ohře.
Ve městě se nachází muzeum chmele, významný Chmelařský institut a sídla mnoha společností zabývajících se obchodem s touto komoditou. Žatecký chmel je ve světě velmi ceněný díky velkému obsahu hořkých aromatických látek. Každoročně zde probíhají chmelové slavnosti – tzv. Dočesná.
Žďár nad Sázavou býval původně tržní osadou, založenou na staré zemské stezce. Osada se vznikla současně se založením zdejšího kláštera řádu cisterciáků roku 1252. Na město byla povýšena počátkem 17. století. Dnes je hostitelem i pořadatelem mnoha kulturně-společenských akcí. Turistům nabízí díky své výhodné poloze celou řadu nejrůznějších druhů aktivního odpočinku. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byl zapsán na Seznam UNESCO v roce 1994. Stavba z počátku 18. století je jedním z nejlepších projektů architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla a zároveň příkladem takzvané barokní gotiky. Celkově nevelký kostel se vymyká jakémukoliv popisu, což je dostatečným důvodem k tomu ho vidět na vlastní oči.
